Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Neuctivé dějiny středoevropského šílenství

Pohled Brita Simona Windera na Habsburky a celou střední Evropu je silně zaujatý, mnohdy nepřesný, ale také zábavný a neotřelý

Neuctivé dějiny středoevropského šílenství
ilustrační foto | Profimedia.cz

Simon Winder je britský historik, mimo jiné autor trilogie Lotharingia (o krátkodobém státním útvaru vytvořeném coby část takzvané Středofranské říše na pomezí Německa, Francie a Beneluxu), Germania: Osobitý pohled autora na německé dějiny a Danubia: Osobitý pohled autora na středoevropské dějiny. Ta se zaměřuje na historii habsburského panování v Evropě a loni byla česky publikována už ve druhém vydání.

Stejně jako další dvě knihy i tato kombinuje historické psaní s autobiografickými úvahami o Winderových cestách po různých zemích regionu, a zvláště o jeho návštěvách muzeí a dalších pamětihodností. Pro anglosaské čtenáře může být kniha poučná v upomínce na to, že oblasti dnes spadající na Východ byly kdysi organickou součástí střední Evropy, než byly „vykázány do tmy“ (podobně jako už svého času Milan Kundera psal o únosu části Evropy na Východ).

Obyvatel obskurního starobince

Autor spojuje politické dějiny s pohledem na osobní životy Habsburků, kteří „Danubii“ vládli, ale velkou pozornost věnuje i tomu, jaké umění v jejich době vznikalo a jak se jeho prostřednictvím chtěli veřejně prezentovat. Někdy u Habsburků konstatuje fyzickou ošklivost či všeobecný nedostatek milenek, zvlášť ve srovnání s dvorem francouzských králů, jindy „beznadějnou tupost“ (konkrétně u Františka Josefa I., i když tomu by zase nemohl vyčítat absenci milenek). Jeho komentáře jsou tedy, jak vidno, často neuctivé, ironické, až sarkastické. Takto líčí jednu fresku Karla VI.: „Karel je Apollón ženoucí se po obloze… Je to mistrovské dílo a tristní podívaná zároveň. Karel je vypodoben v jakémsi výsměšném světle – polonahý, ale současně v paruce a se ztrhanou tváří takřka nafialovělého odstínu. Vypadá spíš jako obyvatel hodně drahého, nicméně obskurně vedeného pečovatelského domu.“

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit