Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Pohled Brita Simona Windera na Habsburky a celou střední Evropu je silně zaujatý, mnohdy nepřesný, ale také zábavný a neotřelý
Simon Winder je britský historik, mimo jiné autor trilogie Lotharingia (o krátkodobém státním útvaru vytvořeném coby část takzvané Středofranské říše na pomezí Německa, Francie a Beneluxu), Germania: Osobitý pohled autora na německé dějiny a Danubia: Osobitý pohled autora na středoevropské dějiny. Ta se zaměřuje na historii habsburského panování v Evropě a loni byla česky publikována už ve druhém vydání.
Stejně jako další dvě knihy i tato kombinuje historické psaní s autobiografickými úvahami o Winderových cestách po různých zemích regionu, a zvláště o jeho návštěvách muzeí a dalších pamětihodností. Pro anglosaské čtenáře může být kniha poučná v upomínce na to, že oblasti dnes spadající na Východ byly kdysi organickou součástí střední Evropy, než byly „vykázány do tmy“ (podobně jako už svého času Milan Kundera psal o únosu části Evropy na Východ).
Autor spojuje politické dějiny s pohledem na osobní životy Habsburků, kteří „Danubii“ vládli, ale velkou pozornost věnuje i tomu, jaké umění v jejich době vznikalo a jak se jeho prostřednictvím chtěli veřejně prezentovat. Někdy u Habsburků konstatuje fyzickou ošklivost či všeobecný nedostatek milenek, zvlášť ve srovnání s dvorem francouzských králů, jindy „beznadějnou tupost“ (konkrétně u Františka Josefa I., i když tomu by zase nemohl vyčítat absenci milenek). Jeho komentáře jsou tedy, jak vidno, často neuctivé, ironické, až sarkastické. Takto líčí jednu fresku Karla VI.: „Karel je Apollón ženoucí se po obloze… Je to mistrovské dílo a tristní podívaná zároveň. Karel je vypodoben v jakémsi výsměšném světle – polonahý, ale současně v paruce a se ztrhanou tváří takřka nafialovělého odstínu. Vypadá spíš jako obyvatel hodně drahého, nicméně obskurně vedeného pečovatelského domu.“
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
