Německo piluje krizový plán pro plyn. Zahrnuje i znárodňování

Navenek se němečtí politici tvrdě brání utnutí dodávek ruského zemního plynu a ropy do Evropské unie, v kuloárech se ale zároveň přesně na tento scénář připravují. Ne kvůli tomu, že by se snad chystali změnit odmítavý postoj k embargu, k čemuž je tlačí především velké průmyslové firmy. 

Krizový plán má podle agentury Reuters připravit největší evropskou ekonomiku na případnou stopku přísunu energetických surovin ze strany Moskvy.

Zároveň pokračují snahy o to, aby se Německo závislosti na surovinách z Východu co nejdříve zbavilo. Loni představovaly dovozy plynu z Ruska 55 procent z celkových dodávek, do poloviny roku 2024 by ovšem měly klesnout na nulu.

Němci chtějí snížit závislost na ruském plynu. Do dvou let na deset procent, věří

Srazit závislost Německa na ruském plynu na nulu bude hodně složité. Dostat se do dvou let na deset procent je ale podle expertů reálné. 

Srazit závislost Německa na ruském plynu na nulu bude hodně složité. Dostat se do dvou let na deset procent je ale podle expertů reálné. 

Krizový plán pro Německo bez ruského plynu a ropy vzniká už několik týdnů, teprve nyní se ovšem dolaďují detaily. „Měkčí“ opatření podle nejmenovaných zdrojů z německého ministerstva průmyslu počítají například s poskytováním půjček a záruk na podporu energetických firem, které jim mají pomoci vyrovnat se s rostoucími cenami.

Na starosti by tyto programy měla mít německá státní rozvojová banka KfW – nejvíce ohroženým firmám by poskytovala úvěrové linky. Není to úplná novinka: KfW pomohla už letos na začátku roku německé energetické společnosti Uniper, plynárenské divizi EnBW a provozovateli uhelných elektráren Leag, a to právě kvůli volatilitě na energetických trzích.

Znárodnění ve jménu plynu

Berlín zároveň minulý měsíc schválil změny legislativy, které mají vládě umožnit dočasné znárodnění některých klíčových firem. Právě v těchto dnech finišují přípravy praktických kroků, jak to provést.

Nejčastěji se v této souvislosti hovoří o převzetí kontroly nad rafinerií PCK, provozovanou ruskou státní společností Rosněfť. Právě na ni připadá drtivá většina zbývajícího dovozu ruské ropy do Německa a v případě moskevského embarga jí hrozí největší problémy.

Čína a Indie drží Putina pod krkem. Ani třetinová sleva na ruskou ropu jim nestačí

Ropa sice na světových trzích stojí přes 100 dolarů za barel, ale protože tu ruskou Západ bojkotuje, mají asijské mocnosti Kreml v hrsti a mohou si diktovat velké slevy.

Ropa sice na světových trzích stojí přes 100 dolarů za barel, ale protože tu ruskou Západ bojkotuje, mají asijské mocnosti Kreml v hrsti a mohou si diktovat velké slevy.

Možné převzetí podílů ze strany státu ovšem připadá podle zdrojů Reuters v úvahu také u dalších společností. Jejich seznam zatím není hotový; jasněji je pouze v tom, jak by takový krok mohl vypadat. 

Agentura se odvolává na případ z roku 2018, kdy banka KfW koupila dvacetiprocentní podíl provozovatele energetické sítě 50Hertz. Tehdy byl důvod nicméně jiný: finanční ústav tím chtěl odrazit nabídku čínského investora State Grid.

Kromě toho krizový plán také řeší, jak by se měly rozdělovat zásoby surovin v případě, že vyschnou ropovody a plynovody. Také z něj je evidentní, že největší tlak na vládu v Berlíně vytvářejí „kapitáni“ průmyslu. Dosud se počítalo s tím, že v případě ruské stopky dostanou v přídělech přednost domácnosti. Aktuálně německé úřady údajně pracují se scénářem, kdy by naopak nejprve odpojily domácnosti právě ve prospěch průmyslu.

Komentář: Za absolutní závislost na ruském plynu může zelená politika EU

Proč jsou kovaní euroobčané, jakkoli si to ani náznakem nepřipouštějí, nyní spoluzodpovědní za to, že podstatná část Evropy je na ruském plynu absolutně závislá?

Proč jsou kovaní euroobčané, jakkoli si to ani náznakem nepřipouštějí, nyní spoluzodpovědní za to, že podstatná část Evropy je na ruském plynu absolutně závislá?