Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Úřady v Německu finišují plán pro případ, že Moskva utne dodávky energií do Evropy. Přednostní přístup k zásobám plynu by mohly mít firmy namísto domácností.
Navenek se němečtí politici tvrdě brání utnutí dodávek ruského zemního plynu a ropy do Evropské unie, v kuloárech se ale zároveň přesně na tento scénář připravují. Ne kvůli tomu, že by se snad chystali změnit odmítavý postoj k embargu, k čemuž je tlačí především velké průmyslové firmy.
Krizový plán má podle agentury Reuters připravit největší evropskou ekonomiku na případnou stopku přísunu energetických surovin ze strany Moskvy.
Zároveň pokračují snahy o to, aby se Německo závislosti na surovinách z Východu co nejdříve zbavilo. Loni představovaly dovozy plynu z Ruska 55 procent z celkových dodávek, do poloviny roku 2024 by ovšem měly klesnout na nulu.
Krizový plán pro Německo bez ruského plynu a ropy vzniká už několik týdnů, teprve nyní se ovšem dolaďují detaily. „Měkčí“ opatření podle nejmenovaných zdrojů z německého ministerstva průmyslu počítají například s poskytováním půjček a záruk na podporu energetických firem, které jim mají pomoci vyrovnat se s rostoucími cenami.
Na starosti by tyto programy měla mít německá státní rozvojová banka KfW – nejvíce ohroženým firmám by poskytovala úvěrové linky. Není to úplná novinka: KfW pomohla už letos na začátku roku německé energetické společnosti Uniper, plynárenské divizi EnBW a provozovateli uhelných elektráren Leag, a to právě kvůli volatilitě na energetických trzích.
Berlín zároveň minulý měsíc schválil změny legislativy, které mají vládě umožnit dočasné znárodnění některých klíčových firem. Právě v těchto dnech finišují přípravy praktických kroků, jak to provést.
Nejčastěji se v této souvislosti hovoří o převzetí kontroly nad rafinerií PCK, provozovanou ruskou státní společností Rosněfť. Právě na ni připadá drtivá většina zbývajícího dovozu ruské ropy do Německa a v případě moskevského embarga jí hrozí největší problémy.
Možné převzetí podílů ze strany státu ovšem připadá podle zdrojů Reuters v úvahu také u dalších společností. Jejich seznam zatím není hotový; jasněji je pouze v tom, jak by takový krok mohl vypadat.
Agentura se odvolává na případ z roku 2018, kdy banka KfW koupila dvacetiprocentní podíl provozovatele energetické sítě 50Hertz. Tehdy byl důvod nicméně jiný: finanční ústav tím chtěl odrazit nabídku čínského investora State Grid.
Kromě toho krizový plán také řeší, jak by se měly rozdělovat zásoby surovin v případě, že vyschnou ropovody a plynovody. Také z něj je evidentní, že největší tlak na vládu v Berlíně vytvářejí „kapitáni“ průmyslu. Dosud se počítalo s tím, že v případě ruské stopky dostanou v přídělech přednost domácnosti. Aktuálně německé úřady údajně pracují se scénářem, kdy by naopak nejprve odpojily domácnosti právě ve prospěch průmyslu.
