Německé volební místnosti otevřely v osm hodin nedělního rána. Během dopoledne k nim dorazily miliony voličů po celé zemi. Bylo na nich rozhodnutí, kdo po 16 letech nahradí ve funkci spolkového kancléře Angelu Merkelovou. Především však šlo o podobu koaliční vlády. O tom, že se žádné straně nepodaří sestavit vládu bez partnerů, téměř nebylo pochyb.

Největší šance dávaly průzkumy sociální demokracii a jejímu volebnímu lídrovi Olafu Scholzovi. Tomu paradoxně pomáhá skutečnost, že je zároveň jedním z nejužších dosavadních spolupracovníků populární odstupující kancléřky. Protože Němci byli s její vládou víceméně spokojeni, dává to Scholzovi možnost prezentovat se jako přirozenější nástupce Mutti Merkel, než jakým je její partajní kolega Armin Laschet.

Laschetovy problémy

Konzervativní premiér Severního Porýní-Vestfálska si vysloužil nálepku necharismatického politika. Je proto dvakrát paradoxní, že právě on si vysloužil kritiku po nedávných povodních, kdy jej zpravodajský videozáznam zachytil, jak se směje ve chvíli, kdy prezident Frank-Walter Steinmeier pronášel de facto smuteční projev na uctění památky obětí řečeného neštěstí.

Jakoby Laschetovi scházel potřebný odhad situace - a především nezbytný pomocník kteréhokoli úspěšného politika, tedy štěstí.

I proto se křesťanští demokraté v půli léta počali v průzkumech volebních preferencí propadat, takže týden před hlasováním ztráceli na sociální demokracii průměrně přes pět procentních bodů. V posledních dnech před volbami se jim však dařilo ztrátu snižovat. I proto bylo klíčové, kolik voličů se vydá hlasovat: čím vyšší volební účast, tím větší naději by měli spolustraníci Angely Merkelové ve vládě setrvat.

Netrpělivě se tedy čekalo na první zprávy o počtu hlasujících. Zpráva o průběžné účasti ze 14.00 přinesla číslo 36,2 procenta. To je méně než 41 procent z posledních voleb, ale zároveň to naznačuje účast vyšší než v roce 2017.

Rozhodne pošta?

Je to proto, že v průběžných zprávách o účasti nefigurují hlasovací lístky odeslané poštou. Odhady mluvily o tom, že letos mělo prostřednictvím pošty hlasovat zhruba 40 procent německých voličů. V roce 2017 to bylo jen 28 procent. V součtu obou položek by tak mohla letošní volební účast překonat tu minulou, která čítala 76,2 procenta oprávněných voličů.

Vyšší volební účast by měla teoreticky pomoci konzervativním křesťanským demokratům ze dvou důvodů. První z nich je již zmiňovaný minitrend rostoucí podpory CDU/CSU (22 procent ve srovnání s 25 procenty pro SPD). Druhý důvod je založen na domněnce, že pokud by přibylo především voličů hlasujících poštou, půjde z největší části o lidi starší, mezi nimiž je procento příznivců křesťanské demokracie logicky vyšší než mezi voliči mladými.