Nejstarší z kanibalů. Jedli se naši předkové navzájem?

Holenní kost s drobnými řezy způsobenými kamenným nástrojem naznačuje, že se dávní lidé navzájem jedli už před 1,45 milionu let. Plyne to ze studie, kterou před několika dny publikoval vědecký časopis Scientific Reports (patří do rodiny časopisů Nature). 

Prohlásit naše předky z oné doby za kanibaly je přesto poněkud ošidné, protože nevíme, kdo koho porcoval. V minulých dobách žilo vždy současně několik druhů našich dávných příbuzných, řečenou kost se nepodařilo spolehlivě identifikovat a o „řezníkovi“ logicky nevíme nic jiného, než že vládl kamennými nástroji.

Poklady z muzeí 

Na stopy dávného lidského řeznictví přišla spoluautorka studie, paleoantropoložka Briana Pobinerová z washingtonského Smithsonova institutu, úplnou náhodou. Hledala mezi dávnými lidskými pozůstatky uloženými v Národním keňském muzeu v Nairobi takové, na nichž zanechaly stopy zvířecí zuby, a její pozornost upoutaly několik milimetrů dlouhé škrábance na dotyčné holenní kosti.

Smutná zpráva pro milovníky Lovců mamutů: s Kopčemem příbuzní nejsme

Celkem 125 vědců je podepsáno pod přelomovou studií, která mapuje nejstarší dějiny Evropy. Lidé z doby kamenné patří mezi naše předky, Štorchovi „lovci mamutů“ to ale nebyli

Celkem 125 vědců je podepsáno pod přelomovou studií, která mapuje nejstarší dějiny Evropy. Lidé z doby kamenné patří mezi naše předky, Štorchovi „lovci mamutů“ to ale nebyli

Vrypy měly úplně stejnou barvu jako samotná kost, a byly proto pravděpodobně stejně staré. Nezdálo se, že by je způsobily zuby, ale jistotu Pobinerová získala až porovnáním s databází 898 moderních kostí s povrchovými poškozeními známého původu (způsobenými nejrůznějšími kamennými nástroji, zuby krokodýlů a šelem či pošlapáním od krav na různých podkladech), kterou připravili její kolegové.

A výsledek je poměrně jasný. Podle vyjádření Pobinerové pro web prestižního vědeckého časopisu Nature „nejlogičtější závěr zní“, že dávný majitel holenní kosti byl „rozporcován za účelem konzumace“.

Neznámý (snědený) příbuzný

Kdo byl oním majitelem, však není úplně jasné. Holenní kost nalezenou u jezera Turkana (dříve Rudolfovo jezero) v Keni archeologové nejprve přiřkli našemu dávnému příbuznému Australopithecu boisei (Paranthropus boisei), ale později ji identifikovali jako pozůstatek našeho přímého předka, člověka druhu Homo erectus.

Nelze ovšem – vzhledem k vzácnosti nálezů takto starých holenních kostí – úplně vyloučit, že ve skutečnosti šlo o člověka Homo habilis.

Jisté proto není vůbec nic, včetně toho, zda šlo o skutečný kanibalismus, nebo o cosi, co bychom mohli nazvat mezidruhovou příbuzenskou konzumací.

Proč jsou lidé chytří? Kdysi dávno jim pomohla náhodná mutace

Dávná mutace v jediném genu, který během embryonálního vývoje ovlivňuje růst lidského mozku, možná zavinila, že jsme svět ovládli my, a nikoli neandertálci.

Dávná mutace v jediném genu, který během embryonálního vývoje ovlivňuje růst lidského mozku, možná zavinila, že jsme svět ovládli my, a nikoli neandertálci.