V proměnlivých hlasovacích koalicích se „podařilo“ spojit dohromady dva návrhy „buď-anebo“ do „áno-aj“, přičemž v obou figurovala ODS, která se takticky spojila na jedné straně s Piráty, na straně druhé s ANO.
Ten „pirátský“ návrh od poslance Mikuláše Ferjenčíka byl na zvýšení slevy na poplatníka skoro o deset tisíc korun, na 34 125 korun, v příštím roce, zatímco ten od Andreje Babiše na „dočasné“ zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou pásem daně z příjmů fyzických osob ve výši 15 a 23 procent. Výsledný účet je minus 87 miliard pro státních rozpočet a minus 43 miliard pro obce a kraje.
Ani jedno, ani druhé není kompenzováno odpovídajícím navýšením příjmů. Že se kromě toho snížila ještě spotřební daň na naftu a zavedlo stravenkovné, to už je asi zcela pod rozlišovací schopnosti mnohých poslanců.
Z fiskálního hlediska jsme se tak přestěhovali na Planetu opic, kde budoucnost nikoho nezajímá a preferuje se peníz hned, i kdyby to jednou přišlo velmi draho.
Aby toho nebylo málo, je tohle carpe diem doprovázeno uvolněním rozpočtových pravidel. Nedá se říct, že by vláda a poslanci nebyli varováni předem, úřad k tomu zřízený – Národní rozpočtová rada (NRR) – vydal své stanovisko promptně, jakmile byl návrh předložen
Zaklínat se podporou spotřeby jako zdůvodněním 130miliardové dodatečné sekery není namístě. Již zmíněná NRR spočetla, že jako stimul to efektivní není, především proto, že masivní přilepšení se koncentruje na pravou část příjmového spektra, kde je vyšší sklon k úsporám.
Z tohoto hlediska byl účinnější návrh Pirátů, protože slevy na poplatníka by samy o sobě měly lepší zacílení na příjmově slabší vrstvy, u nichž lze předpokládat, že by peníze navíc užily, nehledě na to, že by vyšly levněji. V podstatě stejný závěr má další studie, tentokrát z think-tanku IDEA při CERGE-EI, pod níž jsou podepsáni hned dva členové NERV, Štěpán Jurajda a Daniel Prokop. Ta navíc doporučila nikoli slevu na dani, ale její převod do daňového bonusu, aby ji mohli vyčerpat i lidé s opravdu nízkými příjmy.
Takto konstruovaná úleva by byla z hlediska podpory spotřeby lepší, pomohla by v sociální oblasti a na trhu práce. Snížila by totiž „daňový klín“, který je u nás dost vysoký a deformuje podněty k práci zejména vzhledem k vysokému zatížení sociálními odvody. Daňový bonus by jej tak efektivně snižoval.
Vláda i poslanci, když na to přijde, poslouchají všechno možné, jen ne expertní rady. To sice není novinka, ale zatím nikdy nebylo tohle populistické ignorantství jdoucí napříč valnou částí politického spektra tak nákladné jako v případě této bláznivé noci.
