Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Covid-19 má drtivý dopad na evropský fotbal. Giganty jako FC Barcelona či Bayern Mnichov hlásí obří propad tržeb.
Evropské fotbalové velkokluby se po letech neustále vzrůstajících příjmů musely smířit s novou realitou. Pandemie koronaviru loni srazila příjmy 20 nejbohatších klubů v porovnání s rokem 2019 o 12 procent. Vyplývá to z nejnovějšího vydání každoroční studie Deloitte Football Money League.
Zatímco v předloňském roce si dvacítka nejbohatších celků přišla v souhrnu na 9,3 miliardy eur, loni to bylo 8,2 miliardy eur. Téměř čtvrtinový podíl na tomto propadu měly nižší zisky z televizních práv, způsobené přerušením všech velkých evropských fotbalových lig. Například německá Bundesliga byla přerušena na dva měsíce, španělská La Liga na tři, italská Serie A na necelé čtyři a francouzská Ligue 1 se po březnovém přerušení do konce sezony 2019/2020 už znovu nerozjela. O 17 procent se pak propadly tržby v den utkání, tedy za vstupenky či občerstvení. Soutěže, které se dohrávaly, totiž probíhaly za zavřenými dveřmi.
Se započítáním konce sezony 2020/2021, který by měl připadat na začátek léta, by propad příjmů atakoval hranici dvou miliard eur. V současné chvíli je totiž vysoce nepravděpodobné, že by se do hledišť vrátili diváci ve velkém počtu, byť například v Anglii už utkání omezený počet návštěvníků sleduje.
V čele žebříčku příjmů zůstává i nadále FC Barcelona, která loni utržila 715,1 milionu eur. Reálně se však klub potýká s finančními problémy, kvůli kterým nemůže nakupovat drahé hráče. Už loni v říjnu přiznal, že uplynulá sezona pro něj skončila ve ztrátě 97 milionů eur, přičemž podle původní prognózy měl být naopak 30 milionů eur v plusu. Celkový dluh organizace se zdvojnásobil už na 488 milionů eur. Potíže předznamenal už například fakt, že si na financování nákladné posily Antoine Griezmanna musel klub půjčit, a to ještě před vypuknutím pandemie koronaviru. Vyřešení rozpočtu a stabilizace financí budou velkým úkolem pro příštího prezidenta, kterého si členové budou volit 7. března.
V těsném závěsu za Barcelonou je na druhém místě Real Madrid, jehož příjmy loni činily 714,9 milionu eur. Stejně jako jeho katalánský rival si ale i Real letos odpustil drahé příchody hvězd, na které jsou jeho fanoušci tradičně zvyklí. V současné covidové realitě bylo pro klub z hlavního města Španělska důležité prodloužení spolupráce s Adidasem až do roku 2028. Na rozdíl od Barcelony pak Real skončil uplynulý rok v plusu, byť jen velmi těsném (330 tisíc eur). V právě probíhající sezoně ale očekává propad tržeb o 14 procent.
Sportovně nejúspěšnější tým loňského roku, Bayern Mnichov, skončil v žebříčku Deloittu na třetím místě, když mu příjmy klesly z 660 milionů eur z roku 2019 na 634,1 milionu eur. Vítězství v Lize mistrů by se podle autorů studie mělo na bavorském velkoklubu pozitivně projevit v žebříčku ještě příští rok. I tak ale Bayern na konci loňského roku uvedl, že v příštím roce očekává propad tržeb přesahující sto milionů eur.
Jen dva kluby z první dvacítky nejbohatších dosáhly v minulém roce zvýšení příjmů. Jde o ruský Zenit Petrohrad a Everton z anglického města Liverpool. Zenitu stouply tržby dokonce o 31 procent na 236,5 milionu eur a do evropské top 20 se vrátil po třech letech. Výrazně mu ale pomohla jiná finanční uzávěrka, do které se ještě nestihl promítnout covid-19. I tak jde ale o jediný tým v žebříčku mimo pět největších evropských lig.
Největší české kluby se pohybují v úplně jiných finančních relacích, i na ně ale covid-19 citelně dopadá. „Je to pro nás velké téma. Za rok 2019 jsme z mezinárodních soutěží měli 125 milionů korun (ze vstupenek). Za rok 2020 máme nulu. Covid na Slavii dopadá 250 miliony, to je obrovská částka,“ přiznal v prosinci pro Českou televizi předseda představenstva fotbalové Slavie Jaroslav Tvrdík. Vzhledem k tomu, že se současnému nejúspěšnějšímu českému klubu daří výhodně prodávat hráče do zahraničí, skončil v plusu v roce 2019 a stejně by se mu mělo vést i za loňský rok.
Sparta je na tom v tomto ohledu hůře. Deník E15 loni v listopadu informoval o tom, že klub skončil v sezoně 2019/2020 ve ztrátě 471,6 milionu korun. Jistotu mu ovšem dodává bohatý majitel Daniel Křetínský v zádech. Nedá se tedy předpokládat, že by Sparta měla mít v dohledné době finanční potíže. „Klub je finančně pokrytý na nastávající i další sezony,“ řekl před dvěma týdny generální ředitel František Čupr. „Pokud se nestane nic neočekávaného, i přes pandemii koronaviru bude v letošním roce hospodářský výsledek příznivější než v minulé sezoně,“ dodal.
