Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Spor o uzavření rámcové dohody Švýcarska s EU v alpské zemi pokračuje. Nově se vůči Bruselu vymezují bohatí podnikatelé.
Vlivní a bohatí podnikatelé se ve Švýcarsku připojili ke kritickému postoji vůči Bruselu. Nelíbí se jim vyjednávání švýcarské vlády o rámcové dohodě s Evropskou unií, která se táhnou roky. Dohodu z roku 2018 zatím neschválila vláda ani parlament. Švýcarská lidová strana SVP požaduje, aby byla schválena v referendu.
Odpůrci bilaterální dohody s EU argumentují tím, že by užší spolupráce s Unií znamenala ohrožení švýcarské prosperity. Pokud by se o ní hlasovalo v referendu, šance na přijetí jsou minimální, protože podpora většího propojení s EU ve veřejnosti klesá.
Loni v říjnu podnikatel Alfred Gantner, který je zakladatelem investiční skupiny Partners Group a jeho jmění se odhaduje na tři miliardy dolarů, založil soukromou iniciativu Kompass/Europa. Odmítá uzavření rámcové dohody s Bruselem, protože by poškodila unikátní hospodářské postavení Švýcarska nejen v rámci Evropy, ale i celého světa.
K tomu se přidala i Švýcarská asociace rodinných firem, jež založila skupinu Autonomiesuisse. Švýcarská ekonomika podle ní musí zůstat otevřená pro celý svět. Podporuje ji i Hans-Jörg Bertschi, šéf globální logistické společnosti Bertschi Group. Znění dohody podle něj znamená nerovné podmínky pro vztah mezi Bernem a Bruselem. Spor se vede hlavně o to, že by měla alpská země v následujících letech přijímat změny evropského práva a implementovat je do vlastní legislativy, pokud si nevyjedná výjimku.
To by znamenalo oslabení pozice samostatného Švýcarska. Všechny budoucí spory by řešil rozhodčí soud. V případě výkladu evropského práva by to byl Soudní dvůr EU. Pokud by se smlouva s EU přijala, Švýcarsko by přišlo o atraktivní daně i slušné mzdy, obává se Bertschi. „Už si nebudeme moci mnohé dovolit, pokud se podrobíme EU,“ zdůraznil. Domácí zákony by se dostaly na druhou kolej, varoval.
Gantner je přesvědčen, že by se přebírání regulace z Bruselu výrazně dotklo prosperity jeho vlasti. Jako příklad uvádí obecné nařízení o ochraně osobních údajů GDPR, které platí i pro švýcarské firmy v případě klientů ze zemí EU. Tvrdí o něm, že to je legislativní monstrum. Pro malé firmy je zbytečné a šikanující. „Malý horský hotel si nesmí poznamenat, jaké víno rádi pijete nebo kdy jste se narodili,“ dodal.
EU na druhou stranu varovala, že v případě nepřijetí rámcové dohody přestaně aktualizovat současné bilaterální smlouvy se Švýcarskem. Bertschi ale tvrdí, že Unie nemá zájem na tom, aby se vztahy vyhrotily, protože z nich má také prospěch.
Prezident Svazu švýcarských zaměstnavatelů Valentin Vogt se ale obává, že odpůrci dohody přeceňují sílu alpské země. Svaz zastupuje 100 tisíc společností se dvěma miliony zaměstnanců. Bez rámcové dohody může země ekonomicky ztratit, tvrdí. Nejvíce to pocítí střední a malé firmy, například sektor výrobců zdravotnické techniky. EU už nyní přestává uznávat švýcarské certifikace. Velké farmaceutické firmy to samozřejmě zvládnou, menší výrobci ale budou mít problémy, uvedl Vogt. Pokud začínající firma vyrábí kardiostimulátory nebo umělé kyčelní klouby, rozmyslí si, zda bude mít sídlo v Basileji, nebo na druhé straně Rýna v Německu.
Případné obchodní bariéry by pro švýcarské výrobce znamenaly jednorázové náklady 110 milionů franků a pak 75 milionů franků každý rok, varovalo průmyslové sdružení Swissmem. Podniková unie Economiesuisse a její šéf Christoph Mäder navíc upozorňují, že euroskeptici nemají žádný záložní plán a nenabízejí konstruktivní řešení, pokud Švýcarsko rámcovou dohodu s EU odmítne.
Země helvétského kříže se podle Stefana Brupbachera ze Swissmem nedá srovnávat s Británií a dohodu s Unií potřebuje. Nicméně pokud nebude švýcarská vláda dokument jednoznačně podporovat, nemá šanci na přijetí ani v parlamentu, ani v referendu.
Loni v září odmítli Švýcaři v referendu ukončit režim volného pohybu osob v rámci Evropské unie. Byla to jedna z podmínek, aby mohli využívat ekonomické výhody jednotného evropského trhu. Zástupci Bruselu výsledek hodnotili jako skvělou zprávu pro bilaterální vztahy. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová ihned reagovala tím, že švýcarská vláda rychle přistoupí k podpisu a ratifikaci dohody z roku 2018.
Švýcarsku přístup na jednotný evropský trh ekonomicky výrazně pomáhá. Berner Zeitung připomněl, že z celkového exportu v roce 2019 v hodnotě 312 miliard franků směřovalo do zemí EU 40 procent. Podíl ale v posledních letech klesá. Souvisí to s vystoupením Velké Británie z bruselských struktur i s tím, že švýcarské firmy zvyšují vývoz do asijských ekonomik.
