Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Mrzení v Kremlu. Stíhačky F-16 mohou být na Ukrajině do několika měsíců

Průlomový souhlas Bílého domu s dodávkami amerických stíhaček F-16 nepotěšil osazenstvo Kremlu. Ukrajinské letectvo by je mohlo využívat v bojích proti Rusům do několika měsíců.

Mrzení v Kremlu. Stíhačky F-16 mohou být na Ukrajině do několika měsíců
Americká stíhačka F-16 na misi v Iráku v roce 2008, ilustrační foto | U.S. Air Force/CC0

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg prohlásil v rozhovoru pro německý Der Spiegel, že na červnovém setkání ministrů obrany členských zemí Severoatlantické aliance by mohla být prodiskutována otázka dodávek stíhaček F-16 pro Kyjev. Pokud půjde vše dobře, finální rozhodnutí by mohlo padnout na červencovém summitu NATO ve Vilniusu.

Spojené království a Nizozemsko už jsou v čele takzvané „koalice F-16“, jež podporují, aby se Ukrajinci mohli ruským útokům bránit i pomocí západních stíhaček. Zatím mají ve výzbroji jen stíhačky z doby Sovětského svazu a od Slovenska a Polska dostaly už vyřazené stíhačky MiG-29, které Sovětský svaz začal používat od roku 1983.

Pohnutí ledů způsobilo prohlášení amerického prezidenta Joea Bidena na setkání lídrů největších ekonomik G7, když řekl, že Bílý dům podporuje plány na výcvik ukrajinských pilotů na amerických strojích. Školení by mělo probíhat v Evropě a podle zástupců amerického letectva by to měli ukrajinští piloti zvládnout za čtyři měsíce.

Stoltenberg zdůraznil, že poskytnutí oblíbených amerických stíhaček si samozřejmě vyžádá i pravidelné dodávky munice, náhradních dílů a možnost stroje servisovat. Dodávky stíhaček už dříve podpořil Londýn a Amsterdam. Premiéři obou zemí hovoří o vytvoření mezinárodní koalice, která se spojí v pomoci Ukrajině. Ve válce má zatím převahu ruské letectvo, které se ale neodvažuje létat nad území Ukrajiny kvůli stále lépe vyzbrojené protivzdušné obraně, která disponuje i několika americkými protiraketovými systémy Patriot.

Rozhodnutí Američanů poskytnout Ukrajincům americké stíhačky vyvolalo samozřejmě negativní a hysterickou rekci Kremlu. Podle náměstka ruského ministra zahraničí Alexandra Gruška se jedná o „kolosální riziko“. Podle něj se tím pouze stupňuje vojenská eskalace Západu a USA vůči Rusku. Putin obhajuje invazi na Ukrajinu s tím, že se jen brání rozšiřování Severoatlantické aliance.

Americké stíhačky F-16 mají výhodu oproti strojům MiG-29 a Su-27, které má ve výzbroji ukrajinské letectvo, že mohou odpalovat přesné laserově naváděné střely a jsou lepší v ničení nepřátelských pozemních cílů, zejména radarů. Je ale nepravděpodobné, že by je Ukrajinci mohli použít během letošní plánované protiofenzivy.

Každopádně tím, že západní země počítají s výcvikem pilotů a dodávkami letadel, to také znamená, že si uvědomují, že válka s Ruskem bude během na dlouhou trať.