V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ve třicátých letech mizeli ruští sportovci v gulagu, dnes nesmějí hrát mezinárodní soutěže. Jisté věci se zkrátka nemění. Největším nepřítelem ruského sportu je stejně jako dřív Kreml
Pohár Sovětského svazu ve fotbalu skončil v září 1939 skandálem. V semifinále vyřadil Spartak Moskva nejtěsnějším výsledkem 1:0 Dynamo Tbilisi a pak ve finále hladce porazil Stalinec Leningrad. Jenže gruzínský klub – stejně jako všechna „Dynama“ ho sponzorovala politická policie NKVD – si podal kvůli uznání semifinálového gólu protest, což mělo dva následky: rozhodčí byl zatčen a semifinále se muselo, přesně osmnáct dní po odehrání finále, opakovat.
Také napodruhé Spartak zvítězil, a když vstřelil do sítě Dynama třetí gól, bylo to už na šéfa NKVD a zaníceného fotbalového fanouška Lavrentije Beriju moc. „Zrak mi sjel z výsledkové tabule na tribunu a viděl jsem, jak Berija vstal, vztekle odhodil židli, opustil lóži a odjel ze stadionu,“ napsal o půlstoletí později ve své autobiografii Nikolaj Starostin, tehdejší hráč Spartaku a zároveň jeho šéf, někdejší kapitán sovětské fotbalové i hokejové (tehdy se ovšem v Rusku hokej hrál s míčkem, nikoli s pukem) „sborné“ a jeden z nejpopulárnějších sovětských předválečných sportovců. Nic dobrého to pro něj nevěstilo. Kolegové sportovci začali mizet už v roce 1936, na Starostina došlo v březnu 1942: „Probudilo mě ostré světlo v očích. Do obličeje mi mířily dvě baterky, dvě natažené ruce s pistolemi a do toho pronesl hluboký, hrubý hlas: Kde máte zbraň?“
Spolu s ním skončili v proslulém moskevském vězení Lubjanka jeho tři bratři – Alexandr, Andrej a Petr; všichni hráli fotbal i hokej a tvořili spolu s Nikolajem páteř Spartaku i reprezentace. Neunikli ani jejich dva švagři (samozřejmě také fotbalisté) a další hráči Spartaku. Důkazy pro to neexistují, ale Starostin vždy tvrdil, že důvodem zatčení byly úspěchy Spartaku – v šesti předválečných ročnících sovětské fotbalové ligy dokázal třikrát vyhrát a dvakrát přidal vítězství v poháru – a četné porážky, které uštědřil Berijovým oblíbencům. Vyšetřování trvalo rok a půl.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
