Moravskoslezský a Jihomoravský kraj: politikou rozdělená Morava
Dva největší moravské kraje skýtají bezpočet malých volebních soubojů, jejichž celostátní důsledky mohou být naprosto fatální.
Volební výsledky na Moravě a ve Slezsku byly vždycky jiné než v Čechách. Někdy méně, jindy více. Jinak tomu nebude ani v říjnových sněmovních volbách. To však neznamená, že by východní část republiky byla monolitem. Proto i zde můžeme mluvit o fenoménu „první“ a „druhé“ Moravy. Přičemž „první“ charakterizuje vyšší podpora polistopadové transformace a často i pocit osobního profitu z procesu globalizace. „Druhá“ Morava je v mnoha směrech jejím levým opakem.
Mnohé z rozdílů dobře ilustrují dva největší moravské kraje, které se liší třeba ve volební účasti. Zatímco v pořadí lidnatosti stojí výše Moravskoslezský, více poslanců ve Sněmovně má díky ní Jihomoravský kraj. To může mít velký celostátní dopad, protože i tady platí pravidlo, že čím nižší volební účast, tím více protestních hlasů a hlasů proti tradičním politickým stranám. Nízká volební účast významně nahrává ANO a ještě více SPD a KSČM, zatímco vyšší volební účast můžeme spojovat s podporou ODS, KDU-ČSL a TOP 09.
Babišova a Okamurova „druhá“ Morava
Hegemonem celé Moravy, najmě však její střední a severní části, je nyní Babišovo ANO. V roce 2017 získalo v Moravskoslezském kraji 35,4 procenta hlasů, což představovalo jeho třetí nejlepší výsledek, který mu vynesl plných deset z celkově rozdělovaných 22 mandátů.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot