Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Stop drahé vodě! Takový je cíl nové petice, která upozorňuje na možné zneužívání monopolního postavení vodárenské společnosti působící ve velké části Moravskoslezského kraje.
Text také vyzývá ministerstvo financí k urychlené úpravě regulace vodárenského oboru v České republice. „Její nedostatky umožňují některým společnostem vytvářet enormní zisky stanovením ekonomicky neopodstatněné ceny vody, a to na úkor odběratelů,“ píše se v petici.
Jak vyplývá z dat odborné studie renomované společnosti Grant Thornton, cena vody dodávané společností Severomoravské vodovody a kanalizace Ostrava patří k nejvyšším v Česku. A to přesto, že náklady na její výrobu patří naopak k těm nejnižším. Důvodem je podle této analýzy především nepřiměřeně vysoký kalkulační zisk společnosti, která násobně přesahuje hodnoty obvyklé v českém vodárenství.
„Tato praxe v našem kraji trvá již řadu let, věnovala se jí i média, ale relevantní orgány na ni dosud nereagovaly. Posledním impulsem pro nás byla zjištění, která přinesla odborná studie auditorské společnosti Grant Thornton,“ vysvětluje autor petice, lékař a bývalý ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
„Proto jsme se rozhodli pomocí petice sjednotit obyvatele našeho kraje a dát jasně najevo ministerstvu financí, že by tento problém mělo urychleně vyřešit,“ dodal.
Zdroj: Grant Thornton, Zpráva o trhu vodárenských společností, květen 2024
Aktuálně zveřejněná studie Grant Thornton analyzovala trh vodárenských společností v Česku a zároveň jednotlivé společnosti porovnávala. Ze závěrů jednoznačně vyplývá například to, že společnost SmVaK si ve sledovaném období stanovovala kalkulační zisk v rozmezí 27 až 36 procent, zatímco obvyklé rozmezí u podobných společností v zemi je dvě až 13 procent. Analýza také označuje severomoravskou vodárenskou společnost za jedinou, která svůj kalkulační zisk vytváří primárně pro potřeby akcionářů.
„Tato hodnota není odůvodněna potřebou investic, pouze požadavky zahraničního vlastníka na ziskovost společnosti. Ze znevýhodněného Moravskoslezského kraje tak SmVaK odčerpává až půl miliardy korun ročně, z čehož v některých letech odchází formou dividendy vlastníkovi i třeba 83 procent kalkulačního zisku. To vše probíhá za přihlížení ministerstva financí, které je za ceny zodpovědné,“ uvádí petice.
„Nepřiměřenost zisků v našem kraji dokazuje i fakt, že pokud se společnost SmVaK uchází o zakázku v jiném kraji, jako aktuálně v Příbrami, nabízí kalkulaci se ziskem pod dvě procenta a nízké provozní náklady,“ upřesňuje Svatopluk Němeček.
„Kdyby si společnost SmVaK účtovala standardní marži, mohla by cena její vody klesnout o 13 korun na kubík. To pro průměrnou čtyřčlennou rodinu může znamenat úsporu více než 1 500 korun ročně,“ dodává David Kaszper, který pro podporu petice založil sdružení Férová voda.
Jak také uvádí studie společnosti Grant Thornton, výsledky naznačují existenci mezery v aktuální cenové regulaci vodárenských subjektů, neboť v situaci přirozeného monopolu umožňuje akcionáři rentu nad přiměřenou míru.
Mluvčí SmVaK Marek Síbrt řekl ČTK zhruba před týdnem, že v posledních dvou letech SmVaK žádnou dividendu nevyplácely a zisk si nechaly na účtu. „Vodárenství je v České republice přísně regulovaný obor, kdy fungování jednotlivých společností monitoruje a kontroluje řada orgánů státní správy,“ prohlásil
„Společnost SmVaK Ostrava striktně dodržuje pravidla daná platnou legislativou, která mimo jiné jasně definuje parametry, jak je možné generovat přiměřený zisk,“ řekl dále Síbrt. Výše vodného a stočného v oblastech, kde SmVaK působí, jsou podle něj výrazně pod sociálně únosnou cenou stanovenou pro rok 2024 pro Moravskoslezský kraj na 162,44 korun.
SmVaK jsou největší vodárenskou firmou v Moravskoslezském kraji a patří i mezi největší v zemi. Dodávají vodu zejména na Frýdecko-Místecku, Karvinsku, Novojičínsku a Opavsku, ale také do části Olomouckého kraje a do pohraniční oblasti Polska. Loni firma vytvořila čistý zisk 405,1 milionu korun, což bylo o 7,2 procenta méně než předloni.
Výnosy firmě meziročně vzrostly zhruba o pětinu na 3,43 miliardy. Do vodárenské infrastruktury včetně oprav loni vložila 1,14 miliardy korun. Vlastníkem firmy je španělská společnost Aqualia Czech.
S využitím ČTK
