V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Lukašenkův režim se rozhodl nahlodat soudržnost Evropy tím, že přes Polsko a Pobaltí exportuje migranty, zejména z Iráku. Polsko muselo prodloužit výjimečný stav u hranice na další dva měsíce.
Tisíce uprchlíků, z více než poloviny původem z Iráku, proudí od léta ilegálně přes běloruskou hranici na území Polska, Litvy a Lotyšska. Vlády těchto členských států EU tvrdí, že se prezident Alexandr Lukašenko snaží tímto způsobem jejich země destabilizovat. Je to pravděpodobně odplata za to, že Varšava, Vilnius i Riga podporují běloruskou opozici.
Polská vláda na začátku září vyhlásila v tříkilometrovém pásu u hranice na východě země výjimečný stav a na začátku října jej prodloužila o dalších šedesát dní. Polští poslanci také souhlasili s vybudováním zdi v přepočtu za devět miliard korun. Od srpna polští pohraničníci už zadrželi na šestnáct tisíc migrantů, kteří z více než šedesáti procent pocházejí z Iráku. Najdou se mezi nimi také Kubánci, kteří přiletěli z Havany do Moskvy a pak je pašeráci za úplatu dovezli na hranici s Evropskou unií.
I vedení EU, jako je šéfka Komise Ursula von der Leyenová a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell, obvinilo Lukašenka, že organizuje poslední migrační vlnu do Evropy jako odplatu za uvalení sankcí EU na Bělorusko po loňských zmanipulovaných volbách a porušování lidských práv.
Na druhou stranu Polsko kritizují humanitární organizace, podle nichž Poláci uprchlíky zatlačují zpět do Běloruska, místo aby na místě přezkoumávali žádosti o azyl. Polská vláda na hranici vyslala tisíce vojáků a „zpevnila“ ji ostnatým drátem. Prodloužení výjimečného stavu znamená, že se v této oblasti nemohou pohybovat novináři a humanitární pracovníci, což lidskoprávní organizace kritizují.
Varšava, Vilnius i Riga tvrdí, že Bělorusko společně s Ruskem tímto způsobem vedou s východními státy EU hybridní válku s cílem destabilizovat celou Unii. Polský ministr vnitra Mariusz Kamiński odmítl, že by Polsko hranici otevřelo. To by znamenalo, že stovky tisíc uprchlíků zaplaví v následujících měsících Evropu. Lukašenko už dříve EU pohrozil, že místo Iráčanů na hranici mohou dorazit „turisté z Afghánistánu“.
[[Twitter status: https://twitter.com/MSWiA_GOV_PL/status/1444976766397952008]]
„Je tu mnoho Iráčanů, Kurdů. Jsou zde lidé z Jemenu, Sýrie, lidé z afrických zemí, jako je Nigérie, Kamerun, Kongo. A nyní tu máme lidi z Afghánistánu,“ potvrdila nový trend Kalina Czwarnógová, která pracuje pro polskou humanitární organizaci Fundacja Ocalenie (Nadace spása). Skupina dává migrantům jídlo a vodu a pomáhá jim s žádostmi o azyl.
Souhlasí s tím, že migrační vlnu organizuje Bělorusko. Lukašenkův režim zve uprchlíky do země s příslibem, že dostanou sedmidenní vízum a mohou se dostat do Unie. Polští pohraničníci a vojáci se imigranty snaží dostat opět na běloruské území. Tam je často bijí běloruští vojáci, aby se už nevraceli. Dosud podle polských úřadů zemřelo v těchto podmínkách pět uprchlíků.
Czwarnógová se obává, že se s chladnějším počasím bude situace zhoršovat a může vyústit v humanitární krizi, protože řada uprchlíků utíká s malými dětmi. Jeden ze syrských uprchlíků potvrdil, že jej „běloruský výlet“ na polskou hranici přišel na šestnáct tisíc dolarů (350 tisíc korun), což znamenalo cenu za něj, manželku a dvě malé děti.
Získali víza do Běloruska a pašeráky byli dopraveni na hranici s Polskem, kde jim pomohli běloruští vojáci překročit hranici. Po zadržení polskými pohraničníky byli umístěni v azylovém centru ve městě Białystok, jež leží čtyřicet kilometrů od hranice.
Náměstek polského ministra zahraničí Marcin Przydacz vracení velké části uprchlíků obhajuje tím, že pokud Polsko ustoupí Lukašenkovi (a Putinovi) a začne uprchlíky ve velkém přijímat, migrační vlna do EU značně zesílí. Polský novinář Patryk Michalski tvrdí, že na hranici našel dokumenty dokazující, že Bělorusko na dovážení migrantů vydělává.
Řadu letů z Iráku do Minsku zajišťují běloruské aerolinie Belavia ve spolupráci s místními cestovními agenturami. Uprchlíci jsou také ubytováváni v pětihvězdičkových vládních hotelech. Zatímco na začátku roku existoval pouze jeden pravidelný let týdně mezi oběma zeměmi, nyní to je několik spojů týdně z různých iráckých měst. Z Iráku řada letů míří také do Moskvy nebo Petrohradu, kde je možné přestoupit na pravidelný spoj do Minsku.
Przydacz si postěžoval, že se „najednou“ z Běloruska stala oblíbená destinace pro tisíce migrantů z Blízkého východu i afrických zemí, což je zvláštní zejména s příchodem podzimních a zimních měsíců. Lukašenko už v červenci oznámil, že jeho úřady nebudou nikoho zadržovat při cestě do „osvícené, teplé a útulné Evropy“.
