Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Lukašenkův režim se rozhodl nahlodat soudržnost Evropy tím, že přes Polsko a Pobaltí exportuje migranty, zejména z Iráku. Polsko muselo prodloužit výjimečný stav u hranice na další dva měsíce.
Tisíce uprchlíků, z více než poloviny původem z Iráku, proudí od léta ilegálně přes běloruskou hranici na území Polska, Litvy a Lotyšska. Vlády těchto členských států EU tvrdí, že se prezident Alexandr Lukašenko snaží tímto způsobem jejich země destabilizovat. Je to pravděpodobně odplata za to, že Varšava, Vilnius i Riga podporují běloruskou opozici.
Polská vláda na začátku září vyhlásila v tříkilometrovém pásu u hranice na východě země výjimečný stav a na začátku října jej prodloužila o dalších šedesát dní. Polští poslanci také souhlasili s vybudováním zdi v přepočtu za devět miliard korun. Od srpna polští pohraničníci už zadrželi na šestnáct tisíc migrantů, kteří z více než šedesáti procent pocházejí z Iráku. Najdou se mezi nimi také Kubánci, kteří přiletěli z Havany do Moskvy a pak je pašeráci za úplatu dovezli na hranici s Evropskou unií.
I vedení EU, jako je šéfka Komise Ursula von der Leyenová a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell, obvinilo Lukašenka, že organizuje poslední migrační vlnu do Evropy jako odplatu za uvalení sankcí EU na Bělorusko po loňských zmanipulovaných volbách a porušování lidských práv.
Na druhou stranu Polsko kritizují humanitární organizace, podle nichž Poláci uprchlíky zatlačují zpět do Běloruska, místo aby na místě přezkoumávali žádosti o azyl. Polská vláda na hranici vyslala tisíce vojáků a „zpevnila“ ji ostnatým drátem. Prodloužení výjimečného stavu znamená, že se v této oblasti nemohou pohybovat novináři a humanitární pracovníci, což lidskoprávní organizace kritizují.
Varšava, Vilnius i Riga tvrdí, že Bělorusko společně s Ruskem tímto způsobem vedou s východními státy EU hybridní válku s cílem destabilizovat celou Unii. Polský ministr vnitra Mariusz Kamiński odmítl, že by Polsko hranici otevřelo. To by znamenalo, že stovky tisíc uprchlíků zaplaví v následujících měsících Evropu. Lukašenko už dříve EU pohrozil, že místo Iráčanů na hranici mohou dorazit „turisté z Afghánistánu“.
[[Twitter status: https://twitter.com/MSWiA_GOV_PL/status/1444976766397952008]]
„Je tu mnoho Iráčanů, Kurdů. Jsou zde lidé z Jemenu, Sýrie, lidé z afrických zemí, jako je Nigérie, Kamerun, Kongo. A nyní tu máme lidi z Afghánistánu,“ potvrdila nový trend Kalina Czwarnógová, která pracuje pro polskou humanitární organizaci Fundacja Ocalenie (Nadace spása). Skupina dává migrantům jídlo a vodu a pomáhá jim s žádostmi o azyl.
Souhlasí s tím, že migrační vlnu organizuje Bělorusko. Lukašenkův režim zve uprchlíky do země s příslibem, že dostanou sedmidenní vízum a mohou se dostat do Unie. Polští pohraničníci a vojáci se imigranty snaží dostat opět na běloruské území. Tam je často bijí běloruští vojáci, aby se už nevraceli. Dosud podle polských úřadů zemřelo v těchto podmínkách pět uprchlíků.
Czwarnógová se obává, že se s chladnějším počasím bude situace zhoršovat a může vyústit v humanitární krizi, protože řada uprchlíků utíká s malými dětmi. Jeden ze syrských uprchlíků potvrdil, že jej „běloruský výlet“ na polskou hranici přišel na šestnáct tisíc dolarů (350 tisíc korun), což znamenalo cenu za něj, manželku a dvě malé děti.
Získali víza do Běloruska a pašeráky byli dopraveni na hranici s Polskem, kde jim pomohli běloruští vojáci překročit hranici. Po zadržení polskými pohraničníky byli umístěni v azylovém centru ve městě Białystok, jež leží čtyřicet kilometrů od hranice.
Náměstek polského ministra zahraničí Marcin Przydacz vracení velké části uprchlíků obhajuje tím, že pokud Polsko ustoupí Lukašenkovi (a Putinovi) a začne uprchlíky ve velkém přijímat, migrační vlna do EU značně zesílí. Polský novinář Patryk Michalski tvrdí, že na hranici našel dokumenty dokazující, že Bělorusko na dovážení migrantů vydělává.
Řadu letů z Iráku do Minsku zajišťují běloruské aerolinie Belavia ve spolupráci s místními cestovními agenturami. Uprchlíci jsou také ubytováváni v pětihvězdičkových vládních hotelech. Zatímco na začátku roku existoval pouze jeden pravidelný let týdně mezi oběma zeměmi, nyní to je několik spojů týdně z různých iráckých měst. Z Iráku řada letů míří také do Moskvy nebo Petrohradu, kde je možné přestoupit na pravidelný spoj do Minsku.
Przydacz si postěžoval, že se „najednou“ z Běloruska stala oblíbená destinace pro tisíce migrantů z Blízkého východu i afrických zemí, což je zvláštní zejména s příchodem podzimních a zimních měsíců. Lukašenko už v červenci oznámil, že jeho úřady nebudou nikoho zadržovat při cestě do „osvícené, teplé a útulné Evropy“.
