Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Masivní rozvojová pomoc pro poválečnou Ukrajinu (ale také Rusko) bude nezbytná. Marshallův plán ale moc připomínat nebude.
Jestli si za něco zaslouží české základní školství pětku jak Brno, pak to je neschopnost identifikovat klíčové okamžiky dějin 20. století a vysvětlit deváťákům jejich význam. O Marshallově plánu se totiž stále učí až na střední, a to ještě jen v případě, že „se to stihne“. Zásadnější moment v dějinách Československa přitom asi ani najít nejde.
Plán na rekonstrukci válkou poničené Evropy z pera tehdejšího amerického ministra zahraničí George Catletta Marshalla de facto nakreslil později neprodyšnou železnou oponu a na desítky let ustavil dvě Evropy. Československo se k plánu sice přihlásilo, po zájezdu do Moskvy však vedení státu finanční pomoc západu odmítlo, a bylo vymalováno.
Současný německý ministr financí Christian Lindner prohlásil, že Západ již nyní musí začít pracovat na přípravě „Marshallova plánu“ pro Ukrajinu. Deklarace je to skvělá, stoprocentně pravdivá. Ale je na ni přeci jen hodně brzy. Zvláště pokud Lindner přišel jen s deklarací bez jakéhokoli obsahu.
Předně Ukrajina není z nejhoršího venku, a to ani náhodou. Nikdo v tuto chvíli netuší, jestli se ocitáme někde u Sevastopolu nebo dokonce u dobytí Berlína, pokud tedy použijeme časovou metaforu druhé světové války. Nebo zda nejsme spíš někde na úrovni napadení Polska německými (a slovenskými) vojáky.
Jsme uprostřed konfliktu, o jehož dalším vývoji můžeme přinejlepším spekulovat. Navíc Lindner je představitelem německé vlády, která je v současnosti cílem kritiky za to, že nechce podpořit zastavení dodávek ruského plynu (a také plateb za něj). Populární názor by tedy našeptával, že Němci by v současnosti neměli moc vykřikovat, co bude po porážce Ruska, když proti ní nedělají vše, co můžou.
Ale i kdybychom přistoupili na to, že Němci chtějí být připravení a chtějí se stát lídrem pomoci u blízkého souseda (míněno Ukrajinu sousedící s Evropskou unií, které Němci do velké míry dominují), i tak byla Lindnerova deklarace až příliš bezobsažná. Prázdná. „Doufáme v brzký mír. A až nastane, chceme nabídnout pomoc při obnově státu,“ uvedl Lindner.
Německý ministr tak potvrdil klasickou průpovídku, že slibem nezarmoutíš. Od toho se však skutečný Marshallův plán zásadně odlišoval. Měl přesně dané kontury: Američané tehdy vyčlenili 13 miliard dolarů (v dnešních cenách zhruba 200 miliard dolarů) na rekonstrukci Evropy. Měl jasné zacílení na obnovu průmyslu, zemědělství a obchodu, netřeba zastírat, že také vojenství a že se velká část peněz vrátila do amerických rukou v důsledku globalizace trhu.
Jak tedy bude Německo pomáhat Ukrajině? Jak bude Evropská unie pomáhat Ukrajině? Jak budou Češi pomáhat Ukrajině? To vše po porážce Rusů? Je pravda, že první krok už Západ učinil v deklaracích, že osvobozenou Ukrajinu je ochotna přijmout Evropská unie. Samozřejmě bude dobré sledovat, které země na tuto ochotu zapomenou, až přijde na reálné lámání chleba, pár tipů na to jistě má každý z nás.
Ale pojďme trochu dál. Co bude Západ chtít rekonstruovat na Ukrajině? O zničených městech a infrastruktuře by neměla být řeč, ačkoli to zní děsivě. Ale o tom Marshallův plán také nebyl. Mělo by jít o podporu zemědělství, průmyslu, obchodu. Takže u zemědělství se asi shodneme, že Západ bude tlačit na to, aby se z Ukrajiny opět stala sýpka Evropy (a severní Afriky). Co se průmyslu týče, Západ jistě bude tlačit na to, aby se z Ukrajiny na západ opět dodávaly všechny suroviny i polotovary zejména pro německý autoprůmysl, jako tomu bylo před válkou.
A teď upřímně: je tohle analogie Marshallova plánu? Ten sice nebyl a priori altruistický, protože Amerika potřebovala silnou Evropu jako obchodního partnera a posléze spojence ve studené válce. Ale takto otevřeně vazalský tedy také nebyl.
Nicméně ano, platí, že nějaký Marshallův plán pro Ukrajinu vzniknout bude muset. Ale bude muset vzniknout také pro Rusko, které (jak všichni věří a doufají) přijde o diktátora a stane se vysněnou demokracií. Ale s dost poškozenou ekonomickou infrastrukturou v důsledku legitimních sankcí.
Pokud se tak nestane, promění se obě země po několika letech rekonstrukčních snah ve velmi problematická území a nejspíš by přišel ještě brutálnější konflikt ze Západem. Navíc přiživovaný čínským apetitem po geopolitické hegemonii, která se v tuto chvíli zatím teprve probouzí.
Článek vyšel na webu Newstream.cz, publikováno se svolením redakce
