Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Saúdskoarabský státní investiční fond (PIF) plánuje razantně omezit podíl svých mezinárodních investic a ukončit období multimiliardových globálních výdajů.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Finanční krize v roce 2008 by byla ve srovnání s děním okolo Tchaj-wanu jen „slabým čajíčkem“, píše ekonom Kryštof Míšek.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Používané taktiky, jako je vkládání výbušnin a přepadávání dodavatelských řetězců, nejsou zcela nové. I tak to vyvolává obavy ohledně bezpečnosti osobních zařízení a možností jejich zneužití k budoucím útokům, píše expert na kyberbezpečnost Jan Bufka.
Při nástupu druhé vlny covidu se ukazuje, že „neefektivní“ zdravotnictví, které disponuje velkým množstvím lůžek v nemocnicích, má výhodu. Čím více lůžek intenzivní péče mají jednotlivé státy, tím lépe zvládají pandemii.
Španělsko patří v Evropě mezi nejhůře postižené země epidemií čínské chřipky. Kritická situace je v Madridu a jeho okolí, kde je v karanténě zavřeno – může se chodit jen do práce, do škol nebo k lékaři - téměř sedm milionů lidí. A kolabuje tu i zdravotnický systém.
Lékařka Angela Hernándezová tvrdí, že v hlavním městě Španělska je opět – stejně jako na jaře – nedostatek zdravotního personálu. „Během jednoho dne přibylo v nemocnicích tři tisíce lidí, 400 z nich na intenzivní péči. Už jsme na hranici svých množností,“ postěžovala si pro Deutsche Welle.
Vadí ji, že se vláda ani místní radnice nepoučily z jarních měsíců a politici i úředníci situaci podcenili. Ve srovnání s Německem se například nedostatečně testovalo. Nezávislých laboratoří je málo, odběry se provádějí hlavně v nemocnicích, což dále zatěžuje zdravotnický systém. Obyvatelé metropole jsou také už frustrováni z karantény. „Že nikdo nečekal pandemii v březnu, to je pochopitelné. Ale že se z toho politici nepoučili, je zklamáním,“ dodala lékařka. Stěžuje si i na to, že zdravotníci jsou v zemi špatně placeni.
Španělské zdravotnictví bylo před vypuknutím šíření covidu-19 považováno za velmi efektivní s přihlédnutím k tomu, kolik za něj lidé platí. Například živnostníci odvádějí okolo 300 eur na zdravotním a sociálním pojištění.
„Pečlivě vypočítaný španělský systém zdravotní péče je navržen tak, aby zajistil rychlou detekci a léčbu vážných nemocí,“ vysvětlil zdravotnický odborník Alberto Gimenez, jenž vede neziskovou organizaci Economía y Salud v Madridu. Chybí ale prostředky na prevenci a rehabilitaci.
Pro šíření epidemií je rizikové zejména to, že lidé bydlí v malých bytech, často několik generací pohromadě. „Hodně lidí sdílí malé byty s ostatními, protože tu je bydlení drahé,“ dodala madridská lékařka Hernándezová. Většina se pak nakazí doma nebo v čekárnách lékařů.
Nejvíce nakažených covidem pochází z chudších předměstských čtvrtí, jako je Carabanchel. Žije zde také mnoho imigrantů se severní Afriky, Jižní Ameriky nebo východní Evropy.
Kvůli nízké kapacitě nemocnic se omezují plánované operace, což dlouhodobě může zvýšit počty obětí pandemie. Problém je v tom, že kvůli úsporám nemají nemocnice na Pyrenejském poloostrově dostatek lůžek pro situaci, jaká panuje nyní.
V Německu, jehož zdravotní systém je považován za světovou špičku, je téměř čtyřnásobný počet lůžek s intenzivní péčí oproti Španělsku při přepočtu na obyvatele. I proto má Španělsko mnohem více obětí covidu-19 na milion obyvatel. V Německu to je 115 zemřelých, ve Španělsku 686. Česko je v této statistice na 68 obětech (k 5. 10. 2020).
Německo disponuje osmi nemocničními lůžky na tisíc obyvatel, Česko má 6,6 nemocničního lůžka, což jej v rámci zemí OECD řadí do nejlepší desítky. Španělsko má méně než polovinu, jen tři nemocniční lůžka na tisíc obyvatel.
Při zátěži zdravotního systému se ukazuje, že jistá míra „nadbytečných a nevyužívaných“ nemocničních lůžek může být výhodou. V případě německého zdravotnictví je robustnost systému. Disponuje dostatkem nemocničních lůžek i těch, které jsou vybaveny speciálními přístroji.
Ve Španělsku je dalším problémem i rozložení nemocnic, které jsou koncentrovány do velkých měst. V Madridu i Barceloně má sídlo řada špičkových pracovišť, na venkově ale nemocniční kapacity chybějí. Přitom se Španělsko může pochlubit vysokou mírou dožití, společně s Itálií je nejvyšší v Evropě.
Zdravotní sestra Rosa Gómez Honratová z Madridu upozornila rovněž na to, že v království není vybudován kvalitní systém hygienických stanic, které mohou kontrolovat a sledovat nakažené lidi. Kvůli nedostatku personálu nyní v Madridu nasadili i vojáky, aby pomáhali s trasováním. „Hlavní věcí je ušetřit peníze,“ stěžuje si na hrozné podmínky ve zdravotnictví. Proto zdravotníci opakovaně hovoří o stávce. Od jara jsou totiž permanentně přetížení a oproti březnu nevidí žádné zlepšení.
Efektivní řešení komplikují i spory mezi centrální vládou a jednotlivými španělskými regiony. Ukazujete se to i v případě karantény v Madridu. Španělský ministr zdravotnictví Salvador Illa vyzval regionální vládu, aby opatření zpřísnila, protože se obává šíření viru do zbytku země. Vyhlašování těchto opatření je totiž v kompetenci jednotlivých autonomních vlád.
