Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Velkým zastáncem podávání antimalarika hydroxychlorochinu lidem ohroženým covidem-19 byl v počátcích pandemie Donald Trump. Preparát zabil skoro sedmnáct tisíc lidí.
Další vědecká studie potvrdila, že nasazení hydroxychlorochinu proti covidu-19 nejenže nepomáhalo, ale ve skutečnosti spíše škodilo. V minulosti tento lék, který je primárně určený proti malárii, doporučoval třeba tehdejší americký prezident Donald Trump s tím, že „lidé nemají co ztratit“. Mýlil se.
„V šesti sledovaných zemích se počet úmrtí souvisejících s hydroxychlorochinem u hospitalizovaných pacientů odhaduje na 16 990 osob,“ uvedl tým vědců vedených Alexiane Pradelleovou z Lyonské univerzity na stránkách prestižního odborného časopisu Biomedicine & Pharmacotherapy.
Podle odborníků z pracovišť ve Francii a v Kanadě se dnes ukazuje, že podávat hydroxychlorochin pacientům byla chyba. V době, kdy ho lékaři po schválení příslušných úřadů svým pacientům podávali, prý chyběly dostatečné vědecké důkazy o jeho efektu.
„Lék byl předpisován navzdory chybějícím vědeckým poznatkům. Dnes víme, že užívání léku bylo v metaanalýze randomizovaných studií spojeno s jedenáctiprocentním zvýšením úmrtnosti,“ informují vědci.
Autoři pracovali s desítkami studií, které sledovaly dopady užívání léku v šesti zemích: Belgii, Francii, Itálii, Španělsku, Turecku a USA. „Celkově jsme na základě mediánových odhadů užívání léku v jednotlivých zemích odhadli, že v zemích s dostupnými údaji došlo k 16 990 nemocničním úmrtím souvisejícím s lékem. Medián počtu úmrtí souvisejících s lékem v Belgii činil 240, v Turecku 95, ve Francii 199, v Itálii 1822, ve Španělsku 1895 a v USA 12 739 osob.“
Odhad počtu zemřelých se však nevztahuje na celé období pandemie. Data byla analyzována jen v období od března do července 2020, kdy se řečený lék podával nejčastěji. V dalších vlnách pandemie byla pacientům podávána modernější antivirotika, jež se dnes považují za bezpečnější a účinnější lék proti covidu.
Lék s obsahem hydroxychlorochinu se během první vlny covidu podával rovněž v Česku, a to například v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Celkem v Česku užívaly lék vyšší desítky osob, zdravotnická zařízení se přitom řídila obecnými postupy a doporučeními schválenými odbornými lékařskými společnostmi a úřady.
Světová zdravotnická organizace však po zvážení rizik podávání léku nedoporučila a postupem času začali s negativními stanovisky přicházet i národní regulátoři. Dotyčné léky se u nás přestaly k léčbě covidu úplně používat poté, co Státní ústav pro kontrolu léčiv upozornil, že látka primárně určená proti malárii může způsobit zpomalení činnosti srdce a vést až k jeho zástavě.
Podle závěru odborného článku vědci doufají, že jejich zjištění povede k tomu, aby v budoucnu nebyl opětovně podáván lék, u něhož máme jen málo důkazů o jeho bezpečnosti a účinnosti. „Jasně jsme poukázali na možná nebezpečí.“
