Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Běloruský diktátor pokračuje v tažení proti inflaci. Tentokrát si posvítil na výrobce hudebních nástrojů a stanovil, že mohou mít maximálně deset procent zisku.
Evropa se potýká s vytrvalým růstem cen a inflace sužuje i běloruskou diktaturu Alexandra Lukašenka. Ten sice už před čtrnácti dny jakýkoli růst cen direktivně zakázal, ovšem opatření zřejmě nebyla dostatečná, a tak nyní první místopředseda běloruské vlády Nikolaj Snopkov podepsal „ukaz“, který omezuje zisk výrobců hudebních nástrojů.
A týká se to samozřejmě těch národních či zdomácnělých, které se v Bělorusku vyrábějí. Konkrétně jde o pianina, balalajky, domry (východoslovanské dlouhokrké strunné nástroje), různé druhy tahacích harmonik, kytary a cimbály.
Ceny těchto hudebních nástrojů určených pro státní kulturní a vzdělávací organizace se budou napříště skládat ze dvou složek – „ekonomicky oprávněných nákladů“ a „mezní míry zisku“, přičemž tato druhá položka nesmí překročit deset procent celkové hodnoty. Pokud by výrobci tyto limity přesáhli, hrozily by jim dle Lukašenkových starších vyjádření správní tresty, či dokonce trestní stíhání.
Míra meziroční inflace v zemi byla v září podle běloruských statistiků 17,4 procenta a Lukašenko se s ní rozhodl rázně zatočit. Po jednání se svou ekonomickou poradní skupinou proto, jak informovala běloruská tisková agentura Belta, 6. října oznámil, že růst cen skončil: „Veškeré zvyšování cen se zakazuje. Za-ka-zu-je! Ode dneška. Ne od zítřka, ale ode dneška. Aby ještě během 24 hodin nezvýšili ceny. A nedej bože, aby někdo z účetního oddělení prováděl zpětně nějaké propočty, přepočty.“
Za viníky inflace označil diktátor spekulanty a bezohledné podnikatele, zkrocení inflace pak definoval jako „otázku života smrti“. Zároveň všechny varoval, aby se nepokoušeli své podniky zavřít: „Nedej bože, aby zavřel nějaký obchod, nějaká firma, nějaká jídelna atd. Nedej bože, aby odešli z trhu. Z toho se budete zodpovídat.“
