Zdravotnictví v propasti. „Chce to privátní pojištění a zavřít část nemocnic,“ říká respektovaný lékař

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Že sociální sítě ovládá progresivní levice? Nesmysl, velká část influencerů je pravicová

Většina mladých lidí nečerpá informace z tradičních médií, nýbrž od influencerů na sociálních sítích. Značnou pozornost přitom získávají konzervativně zaměření influenceři. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, podle nějž tak byla vyvrácena domněnka, že sociální sítě nadržují progresivistům.

Většina mladých lidí nečerpá informace z tradičních médií, nýbrž od influencerů na sociálních sítích. Značnou pozornost přitom získávají konzervativně zaměření influenceři. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, podle nějž tak byla vyvrácena domněnka, že sociální sítě nadržují progresivistům.

Celý článek
0

Liz, nebo Rishi? Ženu už britští konzervativci v čele měli. Nastal čas pro Inda?

Britští konzervativci už brzy mohou mít prvního šéfa indického původu. Není to takové překvapení, Rishi Sunak je mimořádně inteligentní a potomci indických přistěhovalců enormně úspěšní

Liz, nebo Rishi? Ženu už britští konzervativci v čele měli. Nastal čas pro Inda?
Rishi Sunak | foto Shag 7799 / Shutterstock.com

Začátkem září uvidíme, zda si členové Konzervativní strany vyberou za nového britského premiéra bývalého ministra financí Rishiho Sunaka, nebo ministryni zahraničí Liz Trussovou. U řadových toryů je podle průzkumů populárnější Trussová, ale před oběma soupeři jsou ještě televizní debaty a série setkání se straníky.

Trussová předhazuje Sunakovi, že jako ministr v dubnu navrhl zvýšit sazby sociálního pojištění o jedno a čtvrt procenta, jí zas bude připomínáno, že hlasovala v roce 2016 proti brexitu. Stát se toho může v příštích šesti týdnech ještě hodně, už samotná Sunakova kandidatura na „top job“ je ovšem potvrzením pozoruhodné úspěšnosti příslušníků jihoasijských etnik v britské politice a byznysu.

Stará vlna

Vesměs jde o potomky přistěhovalců až z doby po druhé světové válce, protože na počátku třicátých let bylo v celém Spojeném království jen něco přes deset tisíc lidí narozených na indickém subkontinentu, z toho asi dva tisíce studentů na univerzitách.

Podstatnou změnu přinesl zákon o britském občanství, který s velmi malými omezeními otevřel možnost přistěhovalectví obyvatelům nejen z tehdejších britských kolonií, ale i z Indie, Pákistánu a dalších nově nezávislých států, které zůstaly v Commonwealthu.

Je dobré vnímat dobový kontext – poválečné oživení potřebovalo desítky tisíc pracovníků do hutí, textilek, přístavů i do nově zřízené Národní zdravotní služby. Kde jinde je brát než ze zdravotních škol v Indii nebo Pákistánu, kde se učilo v angličtině podle stejných osnov? Nízké imigrační bariéry netrvaly věčně, podstatné omezení se objevilo už v roce 1962, ale Británie umožnila příliv velké přistěhovalecké vlny Indů z východní Afriky, odkud pocházejí i Sunakovi rodiče (z Keni a dnešní Tanzanie), zatímco ministryně vnitra v Johnsonově kabinetu Priti Patelová má kořeny v Ugandě.

Bez Indů to nešlo

Britské východoafrické kolonie se bez Indů v podstatě nedokázaly obejít, třeba na výstavbu železnice na přelomu 19. a 20. století z keňské Mombasy do tehdejšího protektorátu Uganda jich v Paňdžábu (dnešní Pákistán) naverbovali asi čtyřicet tisíc.

Nádeníci a řemeslníci sice dřeli v tvrdých podmínkách a stavbu dráhy na území dnešního národního parku Tsavo nakrátko zastavili lidožraví lvi, ale mzdy byly podstatně vyšší než doma. Jejich kupní síla přitahovala z Indie tisíce dalších, kteří přijížděli na vlastní pěst.

O pár generací později už drželo jedno procento obyvatel Ugandy indického původu velkou většinu byznysu a zajišťovalo přes osmdesát procent daňových příjmů. V nově dekolonizovaných východoafrických zemích tato mimořádná ekonomická úspěšnost vyvolávala žárlivost, ti prozíravější svoje podniky raději prodali a vystěhovali se předem. V Ugandě to bylo zdaleka nejtvrdší, když tamní diktátor Idi Amin Dada („poslední skotský král“) dal místní indické komunitě v roce 1972 na vystěhování devadesát dnů.

Británie, která kdysi Indy a Pákistánce do východní Afriky přitáhla, poskytla jejich potomkům útočiště. Začínali zase od nuly, ale po několika desetiletích patří k vůbec nejúspěšnějším přistěhovaleckým komunitám v Británii a prosazují se nejen v byznysu, ale i v politice. Rishi a Priti jsou toho nejlepšími důkazy.