Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Navzdory všem klimatickým summitům a odhodlání politiků jsou dosavadní výsledky snah lidstva o zastavení změn klimatu tristní.
Ani v ekonomicky silných zemích – například v těch evropských – se závazky nedaří plnit. A i kdyby se nakrásně cíle plnit dařilo, jsou tu bohatnoucí Čína nebo Indie.
Patrně nejpalčivějším důsledkem oteplování planety je už dnes sucho. Nedostatek pitné vody trápí stále rozlehlejší oblasti v podstatě na všech kontinentech a podle odhadů mu bude do deseti let čelit až polovina světové populace. Jedním z řešení sucha je odsolování mořské vody.
Jasným světovým lídrem ve vývoji odsolování mořské vody je Izrael, kde se dnes tímto způsobem získává až sedmdesát procent z celkové spotřeby pitné vody. První velké odsolovací zařízení postavil v roce 2005, pak následovala další, včetně svého času největší odsolovací stanice na světě v Aškelonu, a další plánuje. Nejdůležitější přínos je ale v tom, že Izraelci dnes umějí vyrobit z mořské vody pitnou v podstatě za směšné peníze – kubík vyjde v přepočtu na méně než dvacet korun. Padl tak argument, že tento způsob získávání pitné vody je příliš drahý.
Technologie odsolování se vyvíjejí tak rychle, že je velmi pravděpodobné, že brzy dokážou uspokojivě vyřešit nedostatek pitné vody v přímořských zemích severní Afriky, na Blízkém východě nebo u ostrovních států. Lze ale pochopitelně namítnout: Jak získat vodu tam, kde je sucho, ale chybí moře? I na tuto otázku už chytré hlavy nabídly odpověď: Ze vzduchu.
Potěšující je, že jeden z nejvýznamnějších objevů v této oblasti mají na svědomí čeští vědci, konkrétně systém S.A.W.E.R. (Solar Air Water Earth Resource) vyvinutý na pražském ČVUT. Ten funguje na principu vázání vodní páry ze vzduchu, a to i z velmi suchého vzduchu pouštního. Tuto zadrženou páru pak ochlazením zkapalňuje. Systém se vejde do přepravního kontejneru, pohání jej solární energie a denně dokáže vyrobit na tisíc litrů vody – a to i pitné.
Tým z ČVUT svůj vynález představil loni na výstavě Expo v Dubaji a nemohl si vybrat lepší místo. V pouštních Spojených arabských emirátech, které samy řeší nedostatek pitné vody, vyvolala technologie nadšení a nakonec získala ocenění mezi tisíci dalších exponátů jako nejlepší inovativní řešení. Nyní se na ČVUT pracuje na jejím zmenšení a dalším zefektivnění.
Podrobnosti se dočtete v aktuálním vydání týdeníku Hrot.
