Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Česká dezinformační scéna živená Putinovými trolly si před druhým kolem prezidentských voleb už vybrala, kdo by se měl stát novou hlavou státu: Andrej Babiš
Když expremiér Andrej Babiš (ANO) v útočně laděném projevu po prvním kole prezidentských voleb přirovnal svého soupeře Petra Pavla k ruskému diktátorovi Vladimiru Putinovi, muselo to být z kremelského pohledu poněkud úsměvné. Moskva si totiž na Pražském hradě Pavla nepřeje. Naopak dělá všechno pro to, aby se po Miloši Zemanovi stal novým českým prezidentem Andrej Babiš. Ukazují na to útoky dezinformační scény proti všem, kteří ohrožují jejího kandidáta.
„Samozřejmě se dezinfoscéna šikuje na podporu Andreje Babiše a proti Petru Pavlovi. To bylo očekávatelné,“ říká Vít Kučík, mluvčí občanského hnutí Čeští elfové, které mapuje a analyzuje cizí dezinformační kampaně na českém internetu a aktivně proti nim bojuje. Dodává, že proti generálu Pavlovi se vedou útoky dlouhodobě už od loňska s výrazným růstem v posledních měsících. Na Danuši Nerudovou se dezinfokanály zaměřily prakticky jen v prosinci, kdy její preference zaznamenaly rychlý růst a kdy se krátce dostala i před generála Pavla.
„Působí to dojmem, že se dezinfo napne proti každému, kdo začne ohrožovat jeho kandidáta, kterým se nyní zdá být Andrej Babiš,“ konstatuje Kučík. A proč právě Babiš? „Dezinfoscéna vždy podporovala toho politika či stranu, kteří jsou nejvíce proruští, protievropští a protizápadní,“ říká Kučík. Tuto roli hrál v prezidentských volbách Jaroslav Bašta (SPD) a v minulých parlamentních obecně Okamurova partaj, ale také Trikolora, Volný blok nebo KSČM.
Jenže většinou to jsou outsideři bez větších šancí. „Dezinfoscéna je tedy podporuje jaksi z principu či povinnosti, ale zároveň paralelně svou podporu směruje ke kandidátovi, který není vyloženě proruský, který stojí třeba na pomezí, ale je schopen jasně prozápadním kandidátům konkurovat. Tuto roli hrálo v posledních letech hnutí ANO a jeho šéf Andrej Babiš. Dezinfo tedy v prezidentských volbách podporovalo jednoznačně Baštu, ale zároveň na půl plynu i Babiše, respektive útočilo na všechny, kteří by Babiše mohli ohrozit. Tento kalkulovaný pragmatismus je pozoruhodný,“ dodává Kučík.
Dezinformační kampani proti generálu Pavlovi se v posledních týdnech nedá prakticky vyhnout. Na sociálních sítích se například šíří fámy o tom, které ročníky českých mužů budou kvůli válce na Ukrajině mobilizovány, pokud se novým prezidentem stane Petr Pavel. Tohoto strachu z ozbrojeného konfliktu zneužívá ve své kampani i Andrej Babiš, jehož volební tým nechal vylepit plakáty, na nichž šéf ANO slibuje, že „nezavleče Česko do války“, protože je „diplomat“, a „ne voják“.
Jde o jednoznačnou politickou demagogii, protože podle ústavy nemá prezident žádné pravomoce, jak by mohl Česko „zatáhnout“ do válečného konfliktu. Země je navíc členem NATO. Tato obranná aliance deklarovala, že se do bojů přímo nezapojí, pokud Rusko nezaútočí na některý členský stát. „Ústava zakotvuje válečný stav pro případ našeho napadení nebo plnění spojeneckých závazků. O válečném stavu však rozhodují obě komory parlamentu absolutní většinou hlasů. Prezident v tomto rozhodování žádnou roli nemá,“ uvádí vše na pravou míru ústavní právník Jan Kysela.
To, že za dezinformacemi stojí Moskva, sice Kreml nikdy nepřizná, podle Víta Kučíka z Českých elfů se ale nepřetržitý proud propagandy do českého kyberprostoru a „pravdivé informace“ nápadně shodují s ruským výkladem světa a ruskými zájmy. „Bavíme se teď o kanálech, které ruskou agresi na Ukrajině popisují jako ,oprávněnou obrannou reakci na útočný ukrajinský neonacismus‘, ruskou ,speciální vojenskou operaci‘ údajně vyprovokovaly Spojené státy, které jsou jejím ,viníkem‘, ruská zvěrstva v Buči jsou údajně ,aranžovanou divadelní akcí britských tajných služeb‘ a tak dále,“ říká Kučík.
Velmi aktivní jsou různé proruské weby, které dlouhodobě kritizují západní zaměření České republiky a během prezidentské kampaně podporovaly Baštu a Babiše a „házely špínu“ na Pavla a Nerudovou. „Výsledek prvního kola prezidentských voleb v Česku naznačuje děsivou fašizaci části české populace a touhu po vojenské konfrontaci s Ruskou federací! Je to dokonalá kopie nacifikace německé veřejnosti zezdola na počátku třicátých let minulého století!“ napsal například web Aeronet, nyní AE News, podle nějž je Česko „připravené zatáhnout do války na Ukrajině české vojáky, a to za cenu mobilizace vlastních dětí!“.
Dalším důkazem moskevského scénáře dezinformační kampaně, která se snaží ovlivnit výsledek prezidentských voleb, je, že Jaroslava Baštu nekritizuje. „Dezinfoscéna si takové osoby hýčká,“ poznamenává Vít Kučík, podle něhož Bašta svými protievropskými, protiatlantickými a proruskými postoji kremelské propagandě vyhovuje. „Dezinformační scéna je jen jedna, ta proruská, jiná, třeba nějaká proamerická, neexistuje. Je to jednostranná, jasně orchestrovaná záležitost,“ říká Kučík.
Andrej Babiš podle něj stojí na pomezí prozápadního establishmentu a proruského dezinfovesmíru. „Nepatří jasně ani do jednoho tábora. Dezinfoscéna mu vyčítá jeho vládní období, a zejména proticovidová opatření, která musel přijmout. Takže jistá kritika tam je. Na druhou stranu, když přijde na lámání chleba, vždy je ochotná jej podpořit proti jasně proevropským kandidátům – jako jakési menší zlo,“ konstatuje Vít Kučík.
Podle něj ruským zájmem není, aby všichni milovali Rusko, ale aby se naplnily ruské cíle. Mezi ty dlouhodobě patří rozklížení evropské jednoty tak, aby Rusko nemuselo jednat s Evropskou unií jako celkem, vůči němuž je ve slabší pozici, ale s jednotlivými zeměmi zvlášť – a tedy v pozici silnějšího. „Proto proruské kanály podporují všechny narativy oslabující zejména Evropskou unii, podporují nacionalismus, uzavření se do sebe a vše s tím související. To je klíčem, proč bylo proruskými kanály před lety tak akcentováno téma navracení sudetského majetku nebo imigrace,“ připomíná Kučík.
Druhým základním zájmem Ruské federace je podle něj celkové oslabení západních demokracií, oslabení důvěry v demokratický systém jako takový. „V bilaterálním vztahu s oslabenými, korupčními a autoritativními vládami jsou v mnohem komfortnější pozici, jak je vidět třeba na vztazích se zeměmi ze středoasijského regionu nebo jak to začíná být zřejmé i z těch rusko-maďarských. Proto podpora všech konspirací a narativů, které podrývají národní demokratické autority a instituce, od útoků proti ‚mainstreamovým médiím‘ přes narativy o místních loutkách globálních spiknutí až po zuřivý odpor k vakcinaci, protiepidemickým opatřením a vlastně jakémukoli kroku legitimní vlády,“ říká mluvčí Českých elfů.
Těmito dvěma hlavními motivy je podle něj možné vysvětlit více než devadesát procent dezinformačních kampaní uplynulých let. Loni k nim přibyl ještě třetí, jehož cílem je odradit od sympatií a pomoci Ukrajině. „Proruské dezinformační narativy jsou poměrně jasné. Dokonce tak, že je mnohdy můžeme s velkou mírou přesnosti předvídat,“ upřesňuje Vít Kučík. Podle místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové jsou dezinformace součástí ruské taktiky. „Víme, že zahraniční vměšování a dezinformace jsou součástí vojenské doktríny již desetiletí. Rusko nás systematicky připravovalo, že se to stane,“ řekla Jourová europoslancům krátce po Putinově invazi na Ukrajinu.
Ostatně náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov, který se začátkem roku stal velitelem invazních jednotek na Ukrajině, napsal před lety text s názvem Hodnota vědy spočívá v její schopnosti předvídat, který je považován za formulaci nové kremelské strategie totální války. „Pravidla války se změnila. Roste role nevojenských prostředků k dosažení politických a strategických cílů. A v mnoha případech jejich efektivnost převyšuje účinek síly zbraní,“ píše Gerasimov, podle něhož se v novodobém konfliktu může použít prakticky všechno, co povede k vítězství, tedy včetně dezinformací, fake news nebo útoků hackerů. Důležité je vytvořit chaos, dosáhnout společenské nejistoty a konfliktu uvnitř nepřátelského státu.
Dezinformace nebo přímo lži se na českou společnost valí ze všech stran, každý, kdo má mail nebo brouzdá na sociálních sítích, se s nimi setkal – byť to na první pohled nepozná. „Dezinfokanály jsou značně provázány a jednotlivé narativy se šíří z jednoho na druhý. V minulých letech to bylo přehlednější, viděli jsme jasnou linku: narativ vznikl v ruském kyberprostoru, do českého se dostal nejprve skrze článek na dezinformačních webech a odtud jej překopírovávaly řetězové maily a sociální sítě. Nyní už weby publikují i to, co vidí na sociálních sítích. Je to zkrátka všechno více provázané,“ vysvětluje Vít Kučík, podle něhož poslední dobou posilují sociální sítě na úkor webů.
Je to logické, protože informace šířené sociálními sítěmi mohou mít mnohonásobně vyšší dopad na veřejnost. Obrovský dosah mají řetězové maily, což si mnozí lidé stále neuvědomují. „Umíme měřit rozšíření jednoho konkrétního mailu a jsou to často desetitisíce příjemců v několika málo dnech či týdnech. To je zcela srovnatelné s nákladem našich největších celostátních deníků. Odhaduji, že by většina z nich mohla závidět, kdyby se každý z jejich článků dostal řekněme ke třiceti nebo čtyřiceti tisícům aktivních čtenářů, kteří je nejen pozorně přečtou, ale ještě je angažovaně přepošlou dál. Obsah je přitom srovnatelný s nejtvrdšími dezinformačními weby, často za hranou zákona. Ten dopad je pak obrovský,“ konstatuje Kučík.
Dezinformace šířené řetězovými maily nebo po sociálních sítích zaznamenal rovněž profesor Stanislav Balík, děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. „Hraje se v nich na českou pacifistickou strunu, na to, že je Petr Pavel voják, který je zvyklý jen tupě poslouchat rozkazy, nebo že sloužil Západu, na což část společnosti v negativním smyslu slyší,“ říká profesor Balík. Ovlivní podle něj tyto dezinformace druhé kolo prezidentských voleb? „Velmi pravděpodobně ano. Mám za sebou i rozhovory s několika lidmi, kteří v prvním kole volili jednoho z nepostupujících kandidátů, a vidím, jaký vliv na ně takové dezinformace mají.“
