Hlavní analytik Hrotu Mirek Zámečník vzpomíná, jak Češi „dovolenkovali“ dříve a kolik je to ve srovnání s dneškem stálo
Hlavní analytik Hrotu Mirek Zámečník vzpomíná, jak Češi „dovolenkovali“ dříve a kolik je to ve srovnání s dneškem stálo
Třetinky vypadají stylověji, říkají někteří mladí Češi. O půllitry už zájem nemají, jsou prý příliš velké. Některé pivovary i obchodní řetězce je vyslyšely.
Třetinky vypadají stylověji, říkají někteří mladí Češi. O půllitry už zájem nemají, jsou prý příliš velké. Některé pivovary i obchodní řetězce je vyslyšely.
Mladí lidé preferují nalezení letní brigády v administrativě, gastronomii či turistickém ruchu nebo u činností, které jsou všeobecně fyzicky méně namáhavé
Mladí lidé preferují nalezení letní brigády v administrativě, gastronomii či turistickém ruchu nebo u činností, které jsou všeobecně fyzicky méně namáhavé
Jsou v Česku potraviny dražší než v okolních zemích?
Když rostou ceny potravin, dotýká se to každého. Pod tento deštník se ovšem schovají opravdu základní položky, jejichž nákup nelze ani odložit, ani příliš omezit cena necena, stejně jako ty, kde poptávka reaguje naopak velmi citlivě. V průzkumech nálad spotřebitelů je typickou obětí zdražování a rostoucího napětí v rodinných rozpočtech alkohol, sladkosti a různé „mlsy“, alespoň to bývá předem deklarováno.
Cenovek v obchodech si všímají všichni a všude, ony taky vesměs všude stoupají, a inflační očekávání se začínají „zahnizďovat“ na násobku toho, co by se dalo považovat za akceptovatelné. Eurostat už od poslední silné vlny růstu cen potravin, která zasáhla svět v roce 2008, sleduje vývoj s poměrně vysokou mírou detailu, takže lze získat mezinárodní přehled vývoje v hlavních položkách. Jsou země, kde je monitoring cen velmi sofistikovaný a detailní, pečlivě se sledují a publikují ceny a náklady v celém řetězci od prvovýroby přes potravinářský průmysl, velkoobchod až po maloobchodní síť.
Z porovnatelných dat Eurostatu vyplývá, že Česko mělo v dubnu letošního roku ve srovnání s cenami, které tady panovaly v roce 2015, sice nadprůměrný cenový nárůst s hodnotou harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) 129,1, zatímco sedmadvacítka 121,23, ale před námi byla řada zemí z regionu včetně Polska, Maďarska i Slovenska. Totéž lze říct i o cenách výrobců, jinak řečeno, nejsme svědkem cenového vývoje, který by se neodehrával v blízkém i vzdálenějším zahraničí.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
