Zdravotnictví v propasti. „Už dochází čas. Chce to privátní pojištění a zavřít část nemocnic,“ říká respektovaný lékař

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
0

Že sociální sítě ovládá progresivní levice? Nesmysl, velká část influencerů je pravicová

Většina mladých lidí nečerpá informace z tradičních médií, nýbrž od influencerů na sociálních sítích. Značnou pozornost přitom získávají konzervativně zaměření influenceři. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, podle nějž tak byla vyvrácena domněnka, že sociální sítě nadržují progresivistům.

Většina mladých lidí nečerpá informace z tradičních médií, nýbrž od influencerů na sociálních sítích. Značnou pozornost přitom získávají konzervativně zaměření influenceři. Vyplývá to z aktuálního výzkumu, podle nějž tak byla vyvrácena domněnka, že sociální sítě nadržují progresivistům.

Celý článek
0

Leninův poslední výstřel

Moskevský puč ze srpna 1991 vystrašil celý svět. Pokus o záchranu Sovětského svazu naštěstí během tří dnů zkrachoval.

Leninův poslední výstřel
Skupinka mladých Moskvanů se snaží 19. srpna 1991 zastavit tank jedoucí do centra města. | Profimedia.cz

Poslední voják sovětských okupačních vojsk zmizel z Československa na konci června 1991. Neuplynuly ani dva měsíce a ráno 19. srpna začaly z Moskvy chodit strach nahánějící zprávy: moci se chopil Státní výbor pro výjimečný stav, sovětský prezident Michail Gorbačov je izolovaný na Krymu a do centra Moskvy se valí tanky.

Krátce poté zveřejnil výbor, v jehož čele stáli iniciátoři puče - šéf KGB Vladimir Krjučkov, sovětský ministr obrany Dmitrij Jazov a ministr vnitra Boris Pugo -, prohlášení, ve kterém sice chyběla komunistická rétorika, zato bylo plné nacionální a velmocenské nostalgie, s níž o desetiletí později tak skvěle uspěl Putin. Stálo v něm, že se země nachází „v temné a kritické hodině“, že Gorbačovova reforma „uvázla na mrtvém bodě“ a vláda „ztratila důvěru lidu“.

Člověk se z něj dozvěděl také o hroutícím se impériu, „extremistických silách“ trhajících Sovětský svaz zevnitř a ztrátě velmocenské role a důstojnosti: „Ještě včera byl sovětský občan v zahraničí uznáván jako představitel mocného a váženého státu. Nyní bývá považován za cizince druhé kategorie. Často jej provází pohrdání nebo soucit.“ Pučisté tvrdili, že i jim jde o reformy a demokratizaci, ve skutečnosti se ale měly vrátit staré dobré sovětské časy: „Chceme obnovit právo, zákonnost a pořádek, ukončit krveprolití, vyhlásit nemilosrdnou válku kriminalitě.“

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit