Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Krušné hory jsou jediným větším pohořím v zemi, kde není velkoplošně chráněna tamní příroda. Do několika let by se to mohlo změnit.
Už nikoli šestadvacet, ale sedmadvacet. Seznam chráněných krajinných oblastí (CHKO) by se do pár let mohl rozšířit o další – Krušné hory. Nejde jen o představu ochránců přírody, kteří na výjimečné území severozápadního pohoří podél hranic s Německem poukazují už několik desetiletí. Ministerstvo životního prostředí začalo s prvními úředními kroky, na jejichž konci by mohlo být právě vyhlášení nové CHKO – příslušné odborné podklady mají být hotové do konce roku 2024.
Jejich součástí má být například návrh hranice nové chráněné oblasti, jednotlivé ochranné zóny, základní principy péče o dané území, personální požadavky a finanční náklady na zřízení a provoz správy CHKO, náklady na péči o vybrané území, předpokládané rozvojové záměry v regionu nebo zmapování tamních ekosystémů a přírodních společenstev. „Zároveň jsme pověřili Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR komunikací této nové věci se zástupci regionu, a to zejména se samosprávami a významnými hospodářskými subjekty,“ říká Dominika Pospíšilová z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí.
Oblast Krušných hor je podle ministerstva území s významnými přírodními a krajinnými hodnotami, které splňuje odborná i zákonná kritéria pro vyhlášení zvláště chráněného území v kategorii CHKO. „Ve východní části Krušných hor jde zejména o rozsáhlé bučiny, vrchoviště a rozsáhlé louky a pastviny, v západní části jsou především horské třtinové smrčiny, podmáčené a rašelinné smrčiny i vrchoviště, rozsáhlé louky a pastviny a typické hornické osady se zachovalou architekturou a urbanismem,“ dodává Pospíšilová.
Podle mluvčí Agentury ochrany přírody a krajiny Karolíny Šůlové jsou Krušné hory už roky vytipovány spolu s několika dalšími místy, jejichž příroda by si vyhlášení chráněnou krajinnou oblastí zasloužila, byť jsou nejcennější místa chráněna jako národní přírodní rezervace.
„Je to jediné naše rozsáhlejší pohoří bez velkoplošné ochrany,“ připomíná Šůlová. Podle ní například zdejší rašeliniště, která v Česku patří k těm nejohroženějším místům, zaujímají více než 5,5 tisíce hektarů, a řadí tak Krušné hory na druhé místo za Šumavu. Na náhorní plošině Krušných hor žije rovněž početná populace vzácného tetřívka obecného, kterého v zemi zbývá několik posledních stovek.
Příroda Krušných hor je ale podle Karolíny Šůlové významná i v celoevropském kontextu jako součást evropské soustavy chráněných území Natura 2000. Právě proto tu byly vyhlášeny dvě ptačí oblasti: Novodomské rašeliniště – Kovářská a Východní Krušné hory.
Krušnohorské mokřady jsou zase zařazeny na mezinárodní seznam, který chrání celosvětová Ramsarská úmluva.
„Pro vznik CHKO Krušné hory mluví i fakt, že byly vyhlášeny Světovým kulturním a přírodním dědictvím UNESCO – a posláním chráněných krajinných oblastí je ochrana krajiny se všemi jejími přírodními i kulturními hodnotami. Chráněná krajinná oblast by tady celý systém, kdy některá chráněná území spravuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, jiná kraj, podstatně zjednodušila a zajistila ochranu i dalším místům,“ říká Šůlová.
A dodává, že po prvních rozhovorech se zástupci samospráv se ukazuje, že někteří starostové by velkoplošnou ochranu tohoto jedinečného území přivítali. „Uskutečnilo se už několik jednání se zástupci Karlovarského kraje a plánují se samozřejmě další,“ konstatuje. Ostatně starosta Božího Daru, zastupitel Karlovarského kraje a místopředseda Senátu Jan Horník (STAN) se už nechal slyšet, že by sídlo správy nové CHKO mohlo být na Božím Daru.
„Karlovarský kraj se dlouhodobě myšlenkou CHKO na svém území zabývá, Ústecký kraj se s touto myšlenkou teprve seznamuje. Názory jednotlivých obcí bude možné získat až na základě komunikace, kterou byla pověřena právě Agentura ochrany přírody a krajiny,“ dodává Dominika Pospíšilová z ministerstva životního prostředí. Podle ní zatím není možné jednoznačně stanovit, jakou bude mít případná CHKO rozlohu nebo kde přesně budou její hranice a jednotlivé ochranné zóny.
Že si minimálně část obyvatel novou CHKO Krušné hory přeje, dokazuje i petice, pod niž se podepsalo více než 5,3 tisíce lidí. Mezi její iniciátory patří poslanec a radní Ústeckého kraje Michal Kučera (TOP 09), krajská zastupitelka Karolína Žákovská (Zelení) a starostka krušnohorského Blatna Iveta Rabasová (Pro venkov).
„Kdysi opomíjené Krušnohoří se stává atraktivní turistickou destinací i vyhledávaným místem k bydlení. Ochrana území zajistí, že rozvoj regionu bude dávat smysl a že nezničí naši cennou přírodu,“ uvedl poslanec Kučera, když spolu se svými kolegy předával tuto petici ministryni životního prostředí Anně Hubáčkové (za KDU-ČSL). „Krušné hory jsou území s významnými přírodními hodnotami. Spolupracujeme s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR na odborných podkladech a analýzách. Důležitý je i zájem regionu i veřejnosti,“ reagovala na to na Twitteru Hubáčková.
Jedním z podporovatelů nové CHKO je také teplický zastupitel a ředitel tamní botanické zahrady Petr Šíla (ODS). „Otázka není, jestli vyhlásit, nebo nevyhlásit, ale kdy vyhlásit,“ říká Šíla, podle něhož je klíčové, abychom si do té doby krušnohorskou vzácnou přírodu a krajinu nezničili. Připomíná například fotovoltaickou elektrárnu u Moldavy v chráněné ptačí oblasti, o níž Nejvyšší správní soud před několika lety konstatoval, že povolení k její stavbě bylo vydáno v rozporu se zákonem.
Zmiňuje rovněž developerské aktivity v oblasti turisticky oblíbené Dlouhé Louky. Proti plánům na výstavbu chat dokonce vznikla petice, kterou podepsalo více než tři tisíce lidí. „Jde nám o to, aby se nezabíraly pro zástavbu horské louky, po kterých nese Dlouhá Louka své jméno,“ zdůrazňuje jeden z iniciátorů petice Ilja Potěšil, podle něhož se místní rovněž obávají nedostatku vody ve studních. Podle Petra Šíly je více takových případů, které mohou ohrozit jedinečné Krušné hory.
Nová CHKO Krušné hory ale nemá jen příznivce. Tradičně je proti vyhlášení dalšího velkoplošného chráněného území státní podnik Lesy ČR, který má v regionu ve správě rozsáhlé porosty. „Krušnohorské přírodní fenomény jsou už dnes chráněny jako evropsky významné lokality a jako maloplošná zvláště chráněná území lokálního a národního významu,“ řekla pro ČT mluvčí Lesů Eva Jouklová. „Tento způsob ochrany přírody je dostatečný a vytvoření dalšího velkoplošného zvláště chráněného území by podle nás jen více administrativně zatížilo majitele pozemků a hospodařící subjekty v oblasti.“
