Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Přerod ruské ekonomiky na válečné hospodářství se projevuje nedostatkem pracovních sil. Militarizace společnosti dopadá i na děti ve věku mezi 14 až 18 lety. Jde o další důkaz, že se Kreml chystá na dlouhou válku.
Kreml mění od základů ruskou společnost i hospodářství, aby byly připraveny na totální válečné úsilí. Militarizace největší země světa se projevuje také tím, že se ruské děti musejí zapojit do různých projektů, které souvisejí s válkou na Ukrajině.
Jedním z příkladů je sibiřský Krasnojarsk. Dospívající mládež ve věku čtrnácti až osmnácti let se tu musí místo předválečného úklidu města zapojit do brigád, při nichž se šijí věci a připravují balíčky pro ruské jednotky na Ukrajině. Šicí stroje dodali „angažovaní“ ruští podnikatelé na žádost správy Krasnojarského kraje, informoval web Rádia Svobodná Evropa.
Ruská ekonomika se plně přeorientovala na potřeby zbrojního průmyslu, většina sektorů hospodářství ale trpí nedostatkem pracovní síly. I proto musejí ruské regiony stále více zapojovat do ekonomického života nezletilé děti. Kritici tento fenomén nazývají „militarizací dětství“.
Děti například šijí maskovací sítě, kompletují balíčky s potravinami a zdravotními potřebami. Dospívající děvčata zase pletou vojákům ponožky nebo speciální punčochy pro zmrzačené ruské veterány, kterým musela být amputována některá z končetin. V Tatarstánu vyrábějí školáci na 3D tiskárnách stabilizační prvky pro ruské drony, jež shazují na ukrajinské vojáky výbušniny, uvedla místní televize.
Strana Jednotné Rusko dokonce v Abakanu na jižní Sibiři „naverbovala“ děti se sluchovým postižením, aby vyráběly svíčky do zákopů. Jedná se o plechovky vycpané kartonem a naplněné horkým parafínem. Jejich výroba už byla zavedena ve 28 ruských regionech. Ruským vojákům na frontě slouží k zahřátí a k ohřevu jídla.
Kreml se snaží navodit dojem, že tyto aktivity ruské mládeže vznikají spontánně a dobrovolně. Většinou to ale je na příkaz místních úřadů, aby regionální věrchuška neměla problémy s Moskvou. Putin nicméně hovoří o dobrovolné „neúnavné práci na podpoře ruských zájmů“.
Rádio Svobodná Evropa upozornilo, že se v posledních měsících „dobrovolné brigády“ týkají už dětí ve věku devíti či deseti let. Starší děti přiznaly, že bez účasti na různých akcích na podporu ruských vojáků mohou mít problémy, pokud se budou hlásit na vysokou školu.
Loni vyšlo najevo, že Technická univerzita v Tatarstánu využívá nezletilé studenty ve věku patnácti až osmnácti let ke kompletaci útočných dronů, které byly vyrobeny v Íránu. Děti byly nuceny pracovat dlouhé hodiny bez přestávek. Také na Čukotce mají „studenti a další dobrovolníci“ montovat drony pro ruskou armádu.
