Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Rosatom podle zpráv maďarských médií nepostaví dva bloky jaderné elektrárny Paks. Ty mělo Rusko i financovat. Už dříve z projektu s Rosatomem vycouvali Finové.
Rusko nepostaví maďarskou jadernou elektrárnu Paks. Podle maďarského serveru 24.hu o tom měl šéf ruského státního stavitele jaderných reaktorů Rosatom Alexej Lichačov informovat dopisem maďarskou vládu. Důvodem mají být protiruské sankce, které projekt znemožňují.
János Süli, člen maďarské vlády, který je za Paks zodpovědný, na dotazy serveru nereagoval. Rosatom naopak zastavení své účasti na stavbě oficiálně popřel. „Rosatom neposílal vládě Maďarska žádné dopisy ani jiné dokumenty, kde by oznamoval záměr ukončit realizaci projektu Paks 2. Rosatom nikdy neměl ani nemá záměr odejít od realizace projektu Paks 2,“ uvedla společnost s tím, že realizace projektu dál pokračuje a běží podle plánu.
Maďarsko uzavřelo s Rosatomem smlouvu o stavbě dvou nových bloků elektrárny v roce 2014. Součástí dohody byla i půjčka, kdy se Rusko zavázalo zafinancovat osmdesát procent nákladů stavby v celkové předpokládané hodnotě 12,5 miliardy eur.
Podle vyjádření Rosatomu může Maďarsko za elektrárnu navzdory sankcím dál platit, válka na Ukrajině však už i tak projekt značně zkomplikovala. Problémy způsobil třeba pád Sberbank, u které měla uloženy peníze maďarská dcera Rosatomu ASE AO. Jeden ze subdodavatelů už měl propustit všechny zaměstnance, dalším se mají zpožďovat platby.
Přípravné práce na stavbě odstartovaly v roce 2020, loni na podzim se očekávalo vydání povolení maďarského jaderného dozoru HAEA. To se však zatím nestalo, úřad oznámil, že na posouzení potřebuje více času. Proti nové elektrárně ostře protestovalo i tradičně protijaderné Rakousko. Podle tamních úřadů by elektrárna stála na geologicky nestabilním podloží.
Pokud se informace maďarských médií potvrdí, znamená to definitivní konec snu ruského jaderného průmyslu o expanzi na Západ. Rosatom dlouhodobě usiloval o zakázky v Evropě včetně Česka. Paks byl jedním ze dvou projektů, které pokročily nejdál. Druhým je připravovaná finská elektrárna Hanhikivi. Tamní vláda však po ruské invazi už spolupráci s Rosatomem zastavila.
