ČEZ vypsal tendr na nový jaderný blok. Z energetiky však zaznívají pochybnosti, zda je otevřená soutěž nejvhodnější cestou pro realizaci supersložité zakázky
Ruská invaze na Ukrajinu může mít na jadernou energetiku dvojí, zcela rozdílný dopad. Na jednu stranu roste hodnota jaderných elektráren coby nezávislého zdroje a ve veřejném prostoru se začínají vést dříve nemyslitelné debaty o prodloužení životnosti německých jaderných elektráren. Na druhou stranu ostřelování Záporožské jaderné elektrárny ruskými jednotkami vedlo k intenzivnějšímu vnímání rizika i u té části veřejnosti, která se vůči jaderným elektrárnám stavěla vstřícně. Ačkoli by měly podle energetických expertů jaderné zdroje odolat i vojenskému útoku, doposud to bylo považováno za ten nejméně pravděpodobný scénář.
Česká vláda chce každopádně s rozvojem jádra pokračovat. Po letech přešlapování předchozího kabinetu Andreje Babiše vypsala minulý týden dceřiná společnost ČEZ Dukovany II pod taktovkou vlády Petra Fialy tendr na nový blok. Vítěz zakázky za stovky miliard korun by mohl být znám v roce 2024.
Fialovi ministři však staví na základech, které za zcela jiné situace a v úplně jiném kontextu připravili už Babišovi lidé. V energetických kruzích se začínají ozývat obavy, zda jsou tyto základy dostatečně stabilní pro nejnákladnější projekt Česka v novodobé historii. Pochybnosti panují už o tom, zda standardní veřejná soutěž je opravdu nejlepším způsobem výběru dodavatele tak komplexního projektu, jakým je jaderná elektrárna.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot