Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Komentář: Základní komunikace přece není taková věda

Jasná, srozumitelná a hodně dobře vyargumentovaná komunikace směrem k obyvatelům. Je více než zřejmé, že pokud se má podařit, aby občané vzali omezení nařizovaná vládou za svá, musí tohle prostě fungovat.

Komentář: Základní komunikace přece není taková věda
Robert Plaga a Jan Hamáček | Profimedia.cz

Jak moc si to vláda neuvědomuje ani po nočním dostaveníčku Romana Prymuly v „soukromých prostorech“ uzavřené hospody a následné mediální smršti, se znovu ukázalo minulý týden. Lidé se oficiálně dozvěděli, že se děti 2. listopadu nevrátí do škol, z twitterové odpovědi ministra vnitra Jana Hamáčka, který zareagoval na post poslance ODS Martina Baxy.

Baxa se v úterý na Twitteru celkem legitimně rozčiloval, že vláda zakazuje chodit v noci ven, ale zda a kdy budou děti chodit do škol, to se odbude vyjádřením, že se snad rozhodne na konci týdne. Dozvěděli jsme se sice, že na farmářských trzích se dál může prodávat čerstvá zelenina, med a asi tucet dalších produktů, jak to bude se školami, ovšem nikoli. „Ať vláda jasně řekne: Situace je špatná, školy budou třeba ještě x týdnů zavřené. Lepší říkat i nepříjemnou pravdu než mlžit,“ vyzval kabinet Baxa. Vzápětí obdržel odpověď od Jana Hamáčka: „Ano, situace je špatná a školy budou ještě několik týdnů zavřené…“

Z tweetu ministra vnitra jsme tedy naznali, že patrně „vybuchla jaderná elektrárna“ (takto popisoval ještě v polovině října ministr zdravotnictví Roman Prymula situaci, kdy by se žáci prvního stupně do lavic nevrátili) a Hamáček se stal dalším dvojministrem, když si vzal pod sebe i školství. Ani jedno se samozřejmě nestalo.

Když řádný ministr školství Robert Plaga následně vyzval Prymulu, ať se k plánovanému znovuotevření škol 2. listopadu, které do té doby nikdo oficiálně nezrušil, konečně vyjádří, zareagoval tehdy ještě ministr zdravotnictví příznačně ve stylu: Já tedy budu korektní a řeknu vám to už dnes, a ne až v pátek: Školy se neotevřou…