Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Škrtat ve výdajích se musí hned. A bude to pořádně bolet
Škrtání bude pro stát opravdu hodně nepříjemné, protože to půjde do živého masa aktuálních výdajů na mzdy a provoz. Konsolidační balíček tak byl zřejmě jen předehrou toho, co čeká veřejný sektor v druhé polovině letošního roku. Květnový propad hospodaření státního rozpočtu do schodku 271,4 miliardy, tedy o více než osmdesát miliard více než loni, už dividendami ani výnosy z windfall tax dohonit nepůjde. Navíc v rozpočtu chybí patnáct miliard na valorizaci penzí, která právě proběhla a s níž schválená verze rozpočtu nepočítá.
Když tedy ministr financí Zbyněk Stanjura nyní s obřím měsíčním deficitem ohlásil, že na příští vládu nese balíček, který státní výdaje ještě letos pokrátí o více než dvacet miliard, nemusí to stačit. Přitom ještě před pár dny premiér Fiala veřejně sliboval, že vládní hospodaření letos neskončí hůře než naplánovaným deficitem 295 miliard.
Přitom příjmy rozpočtu mohutně rostou o 59 miliard a jen spotřební daně a daň z hazardu se propadají, což ukazuje pouze nevelkou pravděpodobnost, že jejich navýšení z konsolidačního balíčku povede k slibovanému růstu výnosů.
Problémem je evidentně vysoký růst výdajů o 141 miliard korun. Někde jde o předfinancování plateb rozpočtovaných na celý rok, ale jinde je to vývoj hnaný vývojem povinných výdajů daných zákony, zejména v sociální oblasti.
Seškrtání výdajů tak, aby se deficit vešel do schválených mantinelů, se může ukázat jako hodně velké sousto a je otázkou, nakolik ho má ministr financí předjednané v koalici, která se obtížně shodla na balíčku, jenž faktický provoz resortů omezuje méně než to, s čím Stanjura přijde nyní. Může to být pěkný koaliční konflikt.
Na druhou stranu, pokud by se ministrovi financí pod tlakem okamžiku podařilo protlačit tak rozsáhlé úspory už v létě, bylo by napracováno a dostat rozpočet na příští rok k žádoucímu snížení schodku by mohlo být snazší.
Což ovšem nijak nesnižuje už nějaký čas trvající pochybnosti o schopnostech současného aparátu ministerstva prognózovat příjmy a výdaje státu, na což jsme v Česku fakt nebyli zvyklí.
