Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Kolem akcií našeho energetického gigantu ČEZ se opakuje poprask.
Ohlášená novela zákona upravující dělení akciových společností tak, že usnadní státu stoprocentně převzít část firmy, srazila cenu akcií prudce dolů k tisícikoruně a podnik ztratil na tržní kapitalizaci sto miliard korun.
Vládní postup nevypadá zrovna jako z čítanky pro mladé tržní kapitalisty. Můžeme přitom pominout, že nedávné hodnoty akcií se nad dvanácti stovkami držely jen zhruba měsíc a na přelomu roku byly pod osmi stovkami. Obavy, že stát hodlá při dělení firmy oholit menšinové akcionáře, jsou vážná věc a vláda by na ně měla seriózně reagovat.
Jinou otázkou ale je, jaká je skutečně hodnota naší velké energetické společnosti. Pokud bychom to hodnotili podle loňského famózního zisku a odvozovali, že ceny energií zůstanou vysoké, byla by astronomická. Musíme si ale také klást otázku, jak tyto zisky vznikají a jak dlouho jsou udržitelné v situaci, kdy firma prakticky přestala obnovovat své fosilní zdroje, včetně jaderek. Fakticky odepsané kapacity generují famózní výdělek, ale co potom, až dožijí.
Pak se ale nelze vyhnout odpovědi na otázku, proč nejsou investice do obnovy zdrojů dostatečné. Dojdeme k tomu, že za to prostě může zrušení tržní ekonomiky v energetice prostřednictvím zelených regulací. Privátní firma kvůli nastavení trhu dnes není schopna financovat stavbu nového zdroje bez nějaké formy státní dotace či garance ani uzavřít dlouhodobou smlouvu s odběratelem.
V podobné situaci jsou dnes světové ropné giganty, které pod tlakem uvědomělých bank a dalších finančních institucí neinvestují na základě ESG do průzkumu a otevírání nových ložisek. Těžební kapacita klesá, ale akcionáři nehorázně vydělávají a spokojeně zelenají. Co na tom, že je to tržně perverzní chování. Je to vynuceno státní i nestátní regulací.
Stát ale musí zajistit, že tu ropu – a elektřinu tuplem – budeme mít, protože to je otázka bezpečnosti. A musí tak také činit s péčí dobrého hospodáře. Proto si otevírá dveře do ČEZ. Minoritní akcionáři neplakali při zavádění regulací a teď už pláčou pozdě.
Ale ono nebude tak zle. Zatím ještě není stát tak silný, aby mohl bez obav vstupovat do ostrých soudních sporů s velkými hráči domácího byznysu a významnými mezinárodními finančními institucemi, které drží akcie ČEZ. Bude nucen tak jako tak vyplatit férovou náhradu, a tak je panika kolem akcií před výplatou dividendy dost zbytečná a někdo na ní může pěkně vydělat.
