V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Kopat do mrtvoly odporuje bontonu. V tomto čísle týdeníku Hrot jsme proto přistoupili k citlivému ohledání slabě sípajícího kdysi slavného gigantu zvaného Česká pošta. O potížích pošty se ví, mluví a licituje už minimálně deset let, ale žádná z politických a manažerských garnitur nevymyslela nic, co by někdejšímu doručovacímu hegemonovi umožnilo přežít v 21. století. Teď vstoupila pošta do kritické fáze své existence, a dokonce i její potenciálně životaschopná část, doručování balíků, bude mít potíže ustát nápor dravé soukromé konkurence. V tématu tohoto čísla se dozvíte, kdo, a hlavně jak vám bude v příštích letech vozit balíky a dopisy.
V hlavním rozhovoru aktuálního Hrotu vysvětluje ministr dopravy Martin Kupka, jak si představuje, že ufinancujeme plánovanou dostavbu dálniční sítě za stovky miliard korun, když stát zároveň potřebuje šetřit, kde se dá. Kupka obhajuje i optimistický termín roku 2033, byť se z hlediska rychlosti stavění v Česku zdá být absurdní: „Společnost potřebuje vědět, kam stát směřuje, že chce dobudovat dálniční síť a začít stavět vysokorychlostní tratě,“ říká v rozhovoru Kupka s tím, že se přinejmenším nastaví milníky, jejichž plnění bude možné sledovat.
Každý, kdo má rád hudbu, si léto tradičně spojuje s festivaly. Bývaly jich desítky a od června do září nebyl problém trávit v podstatě každý víkend někde pod pódiem. V tomto čísle Hrotu jsme se podívali, jak festivalovou scénu změnily dva covidové roky, a hlavně inflace. Dobrá zpráva zní: většina velkých festivalů přežila a dál se rozvíjí. Ta špatná: prodloužený víkend na hudebním festivalu vás klidně může vyjít na totéž co týdenní dovolená u moře.
Zcela zásadní událostí minulého týdne byl summit NATO ve Vilniusu, kam si ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle vlastních slov jel pro členství. A když ho nedostal, dost se čertil. V analýze se dočtete, nakolik to celé byla hra, co vlastně Západ Ukrajincům dopředu slíbil a co nakonec reálně dostali.
S válkou na Ukrajině souvisí rovněž nedávné vzedmutí aktivity zdánlivě mrtvého Hnutí nezúčastněných zemí a proklamace o „symbolu jednoty lidstva“ v souvislosti se snahou dostat ruské a běloruské sportovce na olympiádu. V eseji jsme se podívali nejen na současné snažení tohoto na první pohled bohulibého spolku, ale hlavně na jeho kořeny. Věděli jste například, že jeho zakladateli byli Tito, Násir, Sukarno a Néhrú? A že jedním ze zásadních propagátorů údajné třetí cesty v mezinárodní diplomacii a šéfem spolku byl takový Fidel Castro?
Ano, do mrtvoly se nekope, ale když hodně páchne a začne se hýbat, zaslouží víc než jen kopanec.
Poutavé letní čtení.
