Kreml: Sankce na Gazprombank jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Nové sankce vůči ruskému finančnímu ústavu Gazprombank, které ve čtvrtek oznámily Spojené státy, jsou snahou bránit vývozu plynu z Ruska. Oznámil to dnes Kreml, podle kterého ale Moskva nalezne řešení a se situací si poradí. Sankce brání ruské bance provádět jakékoliv nové transakce, které souvisejí s energiemi a které se dotýkají amerického finančního systému. Také jí zakazují obchodovat s Američany a zmrazují aktiva, která má banka ve Spojených státech, uvedla agentura Reuters.

Celý článek
0

Plynovod NordStream chce „za hubičku“ koupit americký investor, Trumpův štědrý sponzor

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Jiní západní zájemci podle něj do aukce nepůjdou, protože vnímají věc jako vysoce citlivou.

Celý článek
0

Zdravotnictví v propasti. „Už dochází čas. Řešením je privátní pojištění a zavření části nemocnic,“ říká respektovaný lékař Netuka

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
0

Kdyby šlo jen o peníze. Na reformy není chuť

Vláda tady není od toho, aby byla milována, ale aby vládla. Jak blahé paměti říkal bodrý šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker: „My víme, co máme dělat, ale nevíme, jak dosáhnout toho, aby nás potom lidé zvolili.“ V kostce tak shrnul to, co Česko musí zvládnout, pokud se nemá stát zemí promarněných příležitostí.

Bude to už hodně let, co v Česku slovo „reforma“ dostalo špatnou příchuť, protože se z různých důvodů nepovedly pokusy o reformování zdravotnictví, penzijního systému a státní správy. Společným jmenovatelem tohoto nezdaru, za který platíme, a covid ukázal, jak vysokou cenu, je skutečnost, že na potřebě změny se nepodařilo dosáhnout široké shody napříč politickým a společenským spektrem.

Když ovšem některá pro zemi životně důležitá témata „nevytknete před závorku“, aby se nestala předmětem politického soupeření při každé vhodné i nevhodné příležitosti, riskujete mnohé. Reformy, pokud mají něco vyřešit a změnit zavedené pořádky, jsou vždycky nepopulární, protože bolestivé a četné skupinové zájmy ohrožující. Pak se dají získat body, když slibujete, že je zrušíte.

Příliš pozdě

Na reformy není chuť a každý další pokus bude daleko nákladnější, neboť jsou věci, na které je velmi pozdě. Názorným příkladem budiž penzijní reforma: Vladimír Špidla se jako premiér bohužel jen na chvíli zhlédl ve švédské penzijní reformě. Švédové mají jeden pilíř fondový, ale zároveň lidé, kteří si z nějakého důvodu nechtějí vybrat nějaký soukromý fond, mají přednastavený veřejnoprávní fond AP 7. Za dvacet let je jeho průměrný roční výnos podle výroční zprávy AP 7 velmi solidních 10,1 procenta. Tak jenom abychom věděli, jaké jsou náklady obětované příležitosti.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit