Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Kdyby šlo jen o peníze. Na reformy není chuť

Vláda tady není od toho, aby byla milována, ale aby vládla. Jak blahé paměti říkal bodrý šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker: „My víme, co máme dělat, ale nevíme, jak dosáhnout toho, aby nás potom lidé zvolili.“ V kostce tak shrnul to, co Česko musí zvládnout, pokud se nemá stát zemí promarněných příležitostí.

Bude to už hodně let, co v Česku slovo „reforma“ dostalo špatnou příchuť, protože se z různých důvodů nepovedly pokusy o reformování zdravotnictví, penzijního systému a státní správy. Společným jmenovatelem tohoto nezdaru, za který platíme, a covid ukázal, jak vysokou cenu, je skutečnost, že na potřebě změny se nepodařilo dosáhnout široké shody napříč politickým a společenským spektrem.

Když ovšem některá pro zemi životně důležitá témata „nevytknete před závorku“, aby se nestala předmětem politického soupeření při každé vhodné i nevhodné příležitosti, riskujete mnohé. Reformy, pokud mají něco vyřešit a změnit zavedené pořádky, jsou vždycky nepopulární, protože bolestivé a četné skupinové zájmy ohrožující. Pak se dají získat body, když slibujete, že je zrušíte.

Příliš pozdě

Na reformy není chuť a každý další pokus bude daleko nákladnější, neboť jsou věci, na které je velmi pozdě. Názorným příkladem budiž penzijní reforma: Vladimír Špidla se jako premiér bohužel jen na chvíli zhlédl ve švédské penzijní reformě. Švédové mají jeden pilíř fondový, ale zároveň lidé, kteří si z nějakého důvodu nechtějí vybrat nějaký soukromý fond, mají přednastavený veřejnoprávní fond AP 7. Za dvacet let je jeho průměrný roční výnos podle výroční zprávy AP 7 velmi solidních 10,1 procenta. Tak jenom abychom věděli, jaké jsou náklady obětované příležitosti.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit