Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Proč si Češi na důchod spoří směšné částky? Jsme národ s averzí na riziko, říká hlavní analytik Hrot24 Miroslav Zámečník s tím, že není jiná cesta, než aby bylo spoření povinné.
Důchodová reforma, spojení slov, které lze najít snad v každém programovém prohlášení vlády od listopadu 1989. Není tomu jinak i u současného kabinetu, jehož předseda Petr Fiala tvrdí, že pokud neuskutečníme rozumnou reformu, systém nebude financovatelný. Podaří se jí to?
Podle Zámečníka je možné se inspirovat v zahraničí tak, aby to bylo pro Čechy atraktivní, ovšem za jedné podmínky – musí to být povinné. Systém dobrovolnosti totiž podle Zámečníka postrádá smysl: „Česko svůj systém založilo na dobrovolnosti. Jsou země, které spoření na důchod nechtěly udělat povinné, jenže na to šly jinak. Zvolily formu takzvaného opt-outu, což znamená, že člověk je automaticky zařazený do systému spoření hned při nástupu do prvního zaměstnání, přičemž může kdykoli vystoupit. Většina lidí to ale neudělá,“ vysvětluje tento „trik“ Zámečník.
Podle něj nyní v opozici zaznívají návrhy na zřízení druhého pilíře důchodové reformy. Česko jej přitom už mělo. Produkt vlády Petra Nečase ale využilo pouhých 86 tisíc lidí a následná vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL druhý pilíř zrušila. „Sociální demokracie do toho řezala, jak mohla. Slibovala, že to zruší, což je to nejhorší, co se mohlo stát,“ vzpomíná Zámečník.
Nově teď zmínil možnost znovuzavedení druhého pilíře místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček. Zámečník vysvětluje možné důvody: „Co se líbí Karlovi Havlíčkovi, je ta skutečnost, že takto vzniká velký objem úspor, národní kapitál. Loni byl celkový objem mezd a platů zhruba 2,5 bilionu korun a jedno procento z toho je 25 miliard. Takže by byly peníze na infrastrukturu nebo třeba na jadernou energetiku, protože je jasné, že ČEZ to sám ze svých zisků neufinancuje.“
Zámečník zároveň upozorňuje, že změny v důchodech ale nebudou stačit. „My potřebujeme udělat nějakou důkladnější reformu, nejenom penzí, ale i daňového systému,“ tvrdí.
Kolik si tedy máte spořit na důstojný život v penzi? Kde se vůbec vzala myšlenka penzí? A proč byl na začátku římský voják a německý biskup? A víte, že máme zákon, který nařizuje péči o vaše rodiče? Dozvíte se v Hrotcastu.
