EKONOMIKA, POLITIKA, BYZNYS

Zdravotnictví v propasti. „Už dochází čas. Chce to privátní pojištění a zavřít část nemocnic,“ říká respektovaný lékař

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Dražší přístroje, sofistikovanější vyšetření a zvyšující se personální náklady. To vše povede k dalšímu tlaku na zdravotní systém, který už ale dnes mele z posledního. Podle respektovaného neurochirurga Davida Netuky je nutné, aby už politici konečně dospěli k zásadnímu řešení. „A to co nejdříve,“ zdůrazňuje lékař.

Celý článek
Vladimír Barák
0

Hrotcast: Bude máslo za stovku? A proč doženeme Německo nejdřív za 50 let?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?

Celý článek
Pavel Štrunc
0

Kadmium a olovo v čokoládách Lindt? Švýcarský výrobce má v USA víc problémů

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.

Celý článek
Tomáš Tománek
0

Kávové bludiště bez východu aneb Dilema v indonéském pralese

Britský ekolog odhalil v indonéském pralese nesmiřitelný konflikt zemědělství, lidské důstojnosti a ochrany přírody.

Kávové bludiště bez východu aneb Dilema v indonéském pralese
Indonéský národní park Bukit Barisan Selatan | Profimedia.cz

Matt Leggett si myslel, že se zbláznil. Psal se rok 2015 a globální neziskovka Wildlife Conservation Society jej coby autoritu na udržitelné komodity z Edinburské univerzity najala, aby dohlížel na její operace v jihovýchodní Asii. Toto angažmá jej zaválo do Jakarty na zasedání vedení indonéské pobočky WCS. Ten den, jak mu sdělili její šéfové, měl přinést dobrou zprávu: tygří populace v národním parku Bukit Barisan Selatan na Sumatře se prima rozrostla. A skutečně, namísto 1,6 tygra na sto kilometrů čtverečních v roce 2002 to bylo najednou 2,8 tygra.

Čísla jasně dokazovala, že hlavní účel činnosti celé neziskovky, ochrana života divokých zvířat v jejich přirozeném prostředí, funguje, jak má. Navíc se tak děje v exponované oblasti deštného pralesa, jenž zabírá drtivou většinu zmíněného národního parku. Bukit Barisan Selatan je zároveň posledním místem na světě, kde žije tygr společně s nosorožcem a slonem v jediném ekosystému (jak píše Wyatt Williams, autor letošní knihy na téma udržitelnosti potravních řetězců Meditace o zabíjení a o jídle). Jakartské sezení na podzim roku 2015 mělo zařídit správnou prezentaci dobré zprávy o množících se tygrech.

Zavřené oči

Leggett seděl u stolu a zíral do připravených materiálů jako u vytržení. „Mají ti lidé jiné mapy než já? Zbláznil jsem se? O co tu běží?“ ptal se sám sebe, jak později řekl Williamsovi, jenž o jeho příběhu sepsal obsáhlý text pro The New York Times.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit
Daniel Deyl
Daniel Deyl