Policejní sbory v Kanadě se stále častěji uchylují k používání algoritmů pro předpovídání trestných činů. Konkrétně analýza dat umožňuje určit, na jakých místech a v jakých komunitách je větší pravděpodobnost spáchání násilných zločinů. Software policistům může napovědět, v jakých oblastech je vhodné posílit hlídky. Může vytipovat i osoby, u kterých je větší riziko zmizení. Tato praxe tak vzdáleně připomíná povídku Minority Report od slavného sci-fi spisovatele Philipa K. Dicka, podle které vznikl stejnojmenný film režírovaný Stevenem Spielbergem s Tomem Cruisem v hlavní roli. Zločiny v něm předvídají tzv. precogs (tušitelé).
Ochránci lidských práv ale postup kanadské policie označují za kontroverzní a snadno zneužitelný i proti nevinným a dosud netrestaným lidem. Zpráva organizace The Citizen Lab z Torontské univerzity, jež se zaměřuje na vztah lidských práv a moderních technologií, konstatuje, že policejní a další bezpečnostní složky tímto přístupem ohrožují občanské svobody, právo na soukromí a kanadskou listinu práv s svobod, která je součástí ústavy.
„Technologie používané policií jsou přítomny v podobě nástrojů prediktivního policejního dohledu i algoritmického sledování," varují autoři zprávy.
Mapy zločinu
„Velký bratr“ působí v řadě kanadských měst a provincií. Ve Vancouveru používají místní strážníci nástroj GeoDASH, který vytváří takzvané mapy zločinu, které ukazují oblasti ve městě, kde se nejvíce kradou automobily nebo dochází ke vloupání do bytů či komerčních objektů. Na základě těchto dat tak může policie předvídat, kde dojde k další trestné činnosti.
V Calgary používá software americké firmy Palantir s příznačným názvem Gotham (fiktivní město zločinu, kde se odehrávají komiksové příběhy Batmana). Sledovací program měl původně sloužit hlavně jako ochrana před teroristickými útoky, využívá jej také americké ministerstvo obrany. V největším městě provincie Alberta tak policie pomocí amerického programu identifikuje a vizualizuje vztahy lidí, kteří byli v kontaktu s policií. Kromě pachatelů se jedná také o oběti a svědky trestných činů.
Program umí také vizualizovat vlastnictví vozidel nebo nemovitostí lidí, které má policie ve svých databázích. To ale zvyšuje riziko toho, že vytvoří falešné vztahy mezi bezúhonnými občany a zločineckými organizacemi, kritizují ochránci soukromí.
V Torontu používá prediktivní algoritmy policie pro identifikaci oblastí s vysokou kriminalitou. V provincii Saskatchewan a městě Saskatoon policisté vyvíjejí vlastní program, jež má předpovídat, kteří dospívající jsou ohroženi zmizením. Jedná se většinou o mladistvé, kteří prošli ústavním nebo sociálním zařízením a mají potenciálně rizikové chování. Mohou se stát sami pachateli kriminality, nebo jejími oběťmi. Projekt má vytipovat pachatele opakovaného násilného napadení, domácího násilí, a uživatele drog.
„Zjistili jsme, že v Kanadě jsou lidé vystaveni dohledu v mnoha situacích jejich soukromého života. Navíc způsobem, který bychom nikdy neměli spojovat s klasickými policejními praktikami," varovala advokátka Kate Robertsonová, která se na zprávě Citizen Lab podílela.
Jednorožec jde na burzu
Firma Palantir z Denveru
plánuje vstup na burzu koncem září. Problém společnosti je v tom – jako u jiných amerických jednorožců (startup s odhadovanou hodnotou přes miliardu dolarů) – že od založení v roce 2003 nevygenerovala žádný zisk, stále je ve ztrátě. Firma, která poskytuje data také americkému imigračnímu úřadu, tvrdí, že riziko regulace sektoru je vysoké a může vést k tomu, že firma
nikdy nebude zisková. V loňském roce vykázal Palantir ztrátu 580 milionů dolarů.
Policie tak může monitorovat a sbírat podrobná data u lidí, kteří pouze jedou v autě nebo jdou po ulici, sleduje i zveřejňování příspěvků na sociálních sítích. Z hlediska zneužití policejního monitoringu jsou nejvíce ohroženi lidé ze sociálně znevýhodněných komunit, většinou národnostních menšin, tvrdí Robertsonová. Algoritmy také mohou prohlubovat předsudky o části kanadského obyvatelstva na základě analýzy starších dat.
Autoři navrhují, aby se v Kanadě, jež bývá považována za liberálnější zemi než současné Spojené státy, zavedlo moratorium na používání sledovacích programů u policie, než se odstraní pochybnosti o jejich zneužití. Zejména jde o software, který využívá historických policejních dat o kriminalitě.
„V současné době víme jen velmi málo o tom, jakým způsobem používají policejní složky algoritmické technologie a kde jsou nasazeny. Je obtížné zavádět kontrolní mechanismy, pokud se tyto technologie používají tajně,“ obává se advokátka.
