Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Kam plynou eurodotační miliardy?

Mezi nejúspěšnější příjemce evropských dotací v současném sedmiletém období patří ČEZ, Tatra, Arriva či Slovácké strojírny.

Kam plynou eurodotační miliardy?
Jedním z největších podpořených projektů je odsíření bloků uhelné elektrárny Mělník I. Díky němu bude elektrárna dále vyrábět teplo pro část Prahy i další města. | Tomáš Novák týdeník HROT

Zatímco Česko žije kauzou stomilionové dotace pro inovativní toastový chléb z Pekárny Zelená louka, jež patří pod holding Agrofert ovládaný rodinným trustem premiéra Andreje Babiše, další velcí příjemci evropských dotací zůstávají stranou pozornosti. Jejich projekty sice nevzbuzují kontroverze a Evropská komise nepožaduje vrácení vyplacených peněz, ale to neznamená, že jsou nezajímavé.

Zjistit jména příjemců není snadný úkol – musíte se doslova probít džunglí 58 tisíc projektů, které v programovém období let 2014 až 2020 získaly evropskou dotaci. Pokud odfiltrujeme veřejný sektor a podniky pod stoprocentní kontrolou státu, krajů či měst, dostane se na první místo Skupina ČEZ s přidělenými dotacemi ve výši přes 1,3 miliardy korun. Přes 500 milionů korun získaly ještě firemní skupiny Arriva, ČSAD Havířov, Tatra Trucks i málo známá firma Global Networks.

Pozoruhodný není jen přehled úspěšných žadatelů. Stovky projektů ztroskotaly na tom, že je předčasně ukončil investor nebo řídicí orgán příslušného dotačního programu. Mezi největší odvolané projekty patří snížení energetických ztrát v kopřivnické Tatře, ekologizace elektrárny United Energy na Mostecku a dva projekty na snížení emisí v Třineckých železárnách.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit