Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Důstojné bydlení je nezbytnou podmínkou úspěšné integrace ukrajinských uprchlíků, vyplývá ze sociologických dat.
Pouze čtvrtina ukrajinských uprchlíků žije v Česku ve standardním bydlení s dostatečnou obytnou plochou a vlastním sociálním zařízením. Téměř polovina jich žije v bytech a domech, které nedosahují kvality standardního bydlení a necelá třetina zůstává v nebytových zařízeních, jako jsou hotely a ubytovny. V nich se potýkají s nedostatkem prostoru i nižší mírou svobody a soukromí: v polovině případů mají sdílené toalety, až na výjimky nemají jako domácnost vlastní kuchyň a víc než čtvrtina z nich nemá možnost svobodně přicházet a odcházet.
Dosavadní zkušenosti uprchlíků s bydlením v Česku i jejich plány do budoucna ukazuje druhý ze série výzkumů Hlas Ukrajinců v Česku, které připravuje společnost PAQ Research ve spolupráci se Sociologickým ústavem Akademie věd. Výstupy vycházejí z reprezentativního vzorku 3721 uprchlíků z 1,3 tisíce domácností. Dotazování se uskutečnilo na přelomu června a července.
Autoři výzkumu konstatovali, že stát by měl nadále podporovat solidární domácnosti, které nabízejí své byty i domy. „Jejich dočasným obyvatelům to pomáhá i v integraci, jak vidíme na znalosti češtiny a zápisech do škol. Současně potřebujeme dlouhodobou strategii, jak dostat co nejvíce lidí do standardních nájmů, které zajišťují stabilitu nutnou například pro školní docházku dětí. Strategie by přitom měla zahrnovat i české nízkopříjmové domácnosti,“ uvedli autoři.
V běžném nájmu – ať už komerčním (osmnáct procent), či obecním (tři procenta) – žije celkem pětina uprchlíků. Necelá třetina bydlí v samostatných či zvlášť vyhrazených částech bytů a domů, které rodinám poskytly především české domácnosti. Šestina uprchlíků byty a domy s místními přímo sdílí. Na jedenáct procent uprchlíků sdílí domácnost s Čechy, dalších šest procent s Ukrajinci, kteří v Česku žili už před válkou. Zbývající takřka třetina zůstává v nebytovém bydlení, jako jsou ubytovny (šestnáct procent) a méně často hotely a penziony (devět procent).
Více než polovina uprchlíků žije ve stísněných podmínkách. To znamená, že mají k dispozici méně než šest metrů čtverečních obytné plochy (ložnice a pokoje na osobu). Hranice přitom odpovídá minimálním standardům hromadných ubytovacích zařízení a byla doporučována experty jako podmínka státního financování bydlení v ubytovnách a v domácnostech.
Nejméně prostoru mají Ukrajinci v ubytovacích zařízeních, méně než šest metrů čtverečních obytné plochy na osobu má 67 procent z nich. Ve většině případů jsou tedy porušovány standardy ubytovacích zařízení.
„Stát by měl podporu bydlení podmínit minimálními standardy kvality. Může jít právě o rozsah obývané plochy a přístup k sociálnímu zařízení. V Německu se při financování dočasného ubytování pro uprchlíky vyžadovala obytná plocha nejméně sedm metrů čtverečních na osobu. Týkat by se to mohlo ubytoven, hotelů i bytů poskytovaných českými domácnostmi,“ navrhla jedna z autorek výzkumu, Martina Kavanová z PAQ Research.
Ubytovny a hotely nabízejí i horší vybavení. Více než čtvrtina jejich obyvatel nemá vlastní klíč, který by jim umožňoval svobodně odcházet a přicházet, polovina sdílí toalety s ostatními obyvateli a pouze minimum má vlastní kuchyň. To se v menší míře týká i lidí, kteří sdílejí domy a byty s českými či ukrajinskými domácnostmi. Celkově má ovšem vlastní klíče drtivá většina (84 procent) uprchlíků, vlastní toaletu dvě třetiny a nadpoloviční většina i vlastní kuchyň.
V ubytovnách bydlí častěji uprchlíci, kteří do Česka dorazili později. Tito Ukrajinci současně méně často bydlí ve vlastním nájmu nebo v bytech poskytovaných Čechy. V nebytových prostorech také častěji bydlí lidé, kteří neměli v Česku žádné rodinné kontakty z doby před válkou, a pak také ti, již žijí v menších a bezdětných domácnostech.
To může souviset s vyšší ochotou Čechů poskytovat bydlení dětem, ale i nastavením státní podpory. Poskytující Češi dostali tři tisíce korun na osobu, což motivovalo pouze k pronajímání větším rodinám. Podpora by podle doporučení PAQ Research měla pokračovat minimálně do konce roku, velká část uprchlíků je na ní totiž závislá.
„Měla by být ale spíš degresivní. Může jít o pět tisíc korun na první osobu, ale jen například dvanáct tisíc za tři osoby. Je dobře, že vláda tímto směrem jde. Podpora by se taky měla vztahovat pouze na dosud nevyužívané byty a části domu, aby nedocházelo k omezení nabídky pro českou populaci,“ řekl sociolog Daniel Prokop.
I kvůli tomu podle něj zůstává klíčovou celková podpora nabídky bydlení, která zajistí dostupné bydlení i pro zranitelnou část českých domácností. „Může jít o rekonstrukce obecních bytových fondů, výstavbu dostupného bydlení a robustní systém garantovaného nájemního bydlení, kdy obec a stát ručí za rizika pronajímateli,“ dodal Prokop.
Poznamenal, že bytové a školní kapacity může pomoci vytěžit i systém relokací, který by uprchlíky směroval do vybraných regionů. Systém by se měl týkat hlavně nově příchozích a těch, kdo sestrávají v nebytovém či nouzovém ubytování, aniž by postupovalo jejich zapojení do škol či práce.
„V neposlední řadě by měl stát připravit transparentní přechod uprchlíků z ad hoc forem podpory do standardního systému dávek sociální státní podpory. Pokud se totiž uprchlíci ocitnou ve vakuu, naroste jejich segregace a v důsledku s ní se zhorší jazyková a vzdělávací integrace dětí a posílí ilegální formy práce,“ uvedl Prokop.
Autoři výzkumu rovněž zjistili, že největší docházku do českých škol a školek měli Ukrajinci v ubytování poskytnutém Čechy. To může být díky tomu, že Češi svým hostům pomáhají v komunikaci s institucemi.
„Rozdíl vidíme hlavně u základních škol. Zatímco dětí ve sdílených domácnostech docházelo do základních škol na 63 procent, z ubytoven a hotelů chodilo na základní školu pouze každé druhé dítě. Ubytování má vliv na znalost českého jazyka. Nejhůře jsou na tom opět Ukrajinci, kteří přebývají v ubytovacích zařízeních, jež nahrávají vyloučení,“ konstatovali autoři.
Uprchlíci, kteří se dostanou do ubytoven, mají v neposlední řadě problém se stěhováním do standardního bydlení. Tři čtvrtiny z nich v ubytovnách zůstaly a jen sedmnáct procent se přesunulo do samostatného bydlení (nájmy či samostatné byty od českých domácností). Naopak domácnosti, které si od počátku našly bydlení od českých domácností či vlastní nájem, odcházejí do ubytoven a dalšího horšího bydlení pouze minimálně.
Zdánlivě paradoxně velká část Ukrajinců, kteří jsou zatím ubytováni v hotelech nebo bydlí společně s Čechy, tvrdí, že jiné bydlení nehledají a že jim vyhovuje to současné. Důvodem je ale do značné míry to, že se většinou chtějí co nejdříve vrátit do své země. Brzký návrat však nemusí být vzhledem k vývoji konfliktu možný. I když jim tak prozatímní bydlení vyhovuje, v horizontu několika měsíců mohou také začít hledat stálejší bydlení.
Celkově se od příchodu do Česka stěhovalo alespoň jednou 41 procent ukrajinských uprchlíků. Alespoň dvakrát se stěhovalo jedenáct procent z nich.
