Čeští myslivci se zřejmě rozhodli absolvovat základní kurz ekonomie prostřednictvím praktického cvičení. A to při prodávání zvěřiny z vrat lesnických závodů.
Vzdělání je jistě bohulibé, ale v tomto případě možná příliš drahé, protože té zvěřiny se takto moc neprodá a přijde vniveč, což je velká škoda. Stejně jako je škoda peněz na tento marný pokus.
Lekce první. Deklarovaný prodej zvěřiny v celku a tzv. „v dece“ - tedy nestažené a nezpracované - je logicky obtížný. Pro člověka, který to umí - tedy dělá to dvakrát až třikrát za rok na kusu od kamaráda lovce -, je to totiž zábava minimálně na celé odpoledne. Kdo to nedělal nikdy, bude s tím bojovat nejméně celý den. A k tomu oba potřebují dostatečné místo v mrazáku, protože málokdo zvládne zkonzumovat bratru dvacet kilo čistého kančího na posezení. Pro zkušeného řezníka je to práce maximálně na hodinu a může prodávat po půl kile, což je zjevně efektivnější. V ekonomii se tomu říká dělba práce.
Lekce druhá. Proč se tak neděje už dávno? Protože pro zpracování zvěřiny máme brutální a prohibitivní hygienické předpisy. Řezník musí mít oddělené místo, kde zpracovává zvěřinu a nesmí tam zpracovávat nic jiného. Minimem je časové oddělení práce se zvěřinou a zkontrolované vyčištění prostoru. Kromě toho je zvěřinu třeba uchovávat odděleně od ostatního masa a odděleně je třeba skladovat i kafilerní zbytky. Že je zvěřina veterinárně prověřená u každého kusu, nehraje žádnou roli. To nejen výrazně zvyšuje cenu výtečného a zdravého masa, ale představuje pro malá řeznictví neřešitelný problém, kvůli kterému se o prodej zvěřiny ani nepokoušejí. Tomu se říká náklady státní regulace. Když převýší určitou míru, tak příslušný obor podnikání přestane být pro podnikatele ekonomicky zajímavý, a i přes existující poptávku je nabídka nedostatečná, v našem případě na většině území Česka neexistující.
A malá rada pro ministra zemědělství a příznivce nimrodů nakonec: Přestaňte prodávat jeleny i s chlupy a uvolněte předpisy pro obchod se zvěřinou, u nichž je v reálu riziko kontaminace nižší než u kuřecího. Svatováclavská říje je k tomu ten nejlepší okamžik. Lovu zdar.