Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Japonsko, země proslulá svou bohatou rýžovou kulturou, se v současnosti potýká s největším nedostatkem této základní potraviny za poslední desetiletí. Situace, která eskalovala v létě 2024, je výsledkem kombinace nepříznivých faktorů, mezi které patří špatné počasí, nárůst turistů a dlouhodobá restriktivní rýžová politika země.
V srpnu 2024 byly japonské supermarkety nuceny omezit prodej bílé rýže na jeden pytel na osobu. Ministerstvo zemědělství USA uvedlo ve své zprávě, že poptávka po stolní rýži překonala produkci za poslední tři roky a zásoby klesly na nejnižší úroveň za více než dvě desetiletí.
Podle japonské televize NHK je část nedostatku přičítána přílivu turistů, kteří zvyšují poptávku po sushi a dalších pokrmech na bázi rýže. Japonsko v první polovině roku 2024 přivítalo rekordních 17,8 milionu návštěvníků, což výrazně převyšuje úroveň před pandemií. Jen v červenci země zaznamenala 3,3 milionu příchozích turistů, což je historicky nejvyšší číslo.
Oscar Tjakra, analytik z Rabobank, odhaduje, že spotřeba rýže turisty vzrostla z 19 000 tun v letech 2022-2023 na 51 000 tun v letech 2023-2024. I když toto číslo může působit vysoké, představuje stále jen zlomek celkové roční spotřeby rýže v Japonsku, která přesahuje 7 milionů tun.
Výroba stolní rýže v Japonsku klesá v důsledku stárnutí pěstitelů a nedostatku mladých lidí, kteří by se této profesi věnovali. Situaci dále komplikují vlny veder a sucha, které zasáhly zemi v druhé polovině loňského roku.
Ceny rýže v srpnu dosáhly 16 133 jenů (přibližně 2 500 Kč) za 60 kg, což představuje 3% nárůst oproti předchozímu měsíci a 5% nárůst od začátku roku. Tento růst cen rýže přispívá k celkové inflaci v Japonsku, která v srpnu meziročně vzrostla o 2,8 %.
Joseph Glauber z Mezinárodního institutu pro potravinovou politiku poukazuje na to, že klíčovým faktorem přispívajícím k nedostatku jsou restriktivní rýžové politiky Japonska. Země uvaluje 778% clo na dováženou rýži, aby chránila své pěstitele. Přestože se Japonsko zavázalo dovážet minimálně 682 000 tun rýže ročně, většina této rýže je určena pro zpracování nebo krmivo a není dostupná pro spotřebitele.
Zatímco Japonsko čelí této bezprecedentní situaci, zůstává otázkou, jak se země vypořádá s rostoucí poptávkou a klesající produkcí v dlouhodobém horizontu. Bude zajímavé sledovat, zda tato krize povede k přehodnocení současných politik a otevření japonského rýžového trhu světu.
