Jako z Anny Kareniny aneb Spor o vakcínu v nešťastné rodině
„Všechny šťastné rodiny jsou si navzájem podobné, každá nešťastná rodina je nešťastná svým způsobem“, napsal Lev Nikolajevič Tolstoj v Anně Karenině, a pustil tak do světa svou asi nejčastěji parafrázovanou větu.
Co jiného člověka napadne, když si čte třeba o vykradení databáze trasovaných v Nizozemí zaměstnanci samotného úřadu veřejného zdraví a jejich nabízení k prodeji na internetu včetně jmen, adres a výsledků testů na koronavirus. Problémy s jehlami a stříkačkami nám také znějí docela povědomě, i když jsou z Francie.
Popravdě řečeno, i když se snažím, tak pořád nechápu úplně, jak se přihodilo to krácení dodávek vakcín od AstraZeneca. Jde o interpretaci toho, co je „best reasonable effort“, tedy, zda firma vynakládá dostatečné úsilí na to, aby smluvní dodávky pro EU zajistila.
Definováno je to takto:
Ale to nejdůležitější se z dnes zveřejněného textu smlouvy mezi Komisí a AstrouZenecou, která vstoupila v platnost 27. srpna 2020, stejně nedozvíte, neboť klíčové pasáže byly začerněny. Zdroje z Komise uvádějí, že do konce března mělo jít nejméně o 80 milionů dávek, případně až o 120 milionů, „podle toho, jak to čtete“.
Komise má na svých stránkách tento obrázek, kde v případě dodávek od AZ zahrnuje 300 milionů dávek plus opci na dalších 100 milionů.
Zkrátit dodávky o 60 procent zrovna v době, kdy se na ně v Unii čeká jako na smilování boží, není jen tak, ale je pravděpodobné, že AZ nemůže vyvážet vakcínu z dvou závodů v Británii, dokud nebudou uspokojeny objednávky vlády Spojeného království. A ta smlouvy uzavřela dřív než Komise a počítá s tím, že její objednávky budou dodrženy.