Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Tři ze čtyř mladých Američanů jsou neschopni služby v armádě.
Bylo jen otázkou času, kdy se kulturní válka, již proti sobě vedou američtí progresivní liberálové a konzervativci, dotkne národní bezpečnosti USA. Prakticky na to došlo minulý týden, kdy dolní komora Kongresu (v níž mají navrch republikáni) schválila zákon o rozpočtu ministerstva obrany s „kulturními“ přílepky. Ty zahrnují například omezení práv příslušníků menšiny LGBT, omezení přístupu žen k potratům a konec školení rekrutů o diverzitě, inkluzi a rovnoprávnosti.
Pentagon se tak připojil ke korporátní Americe, státním penzijním fondům a vysokoškolským učebnám po celých Spojených státech: stal se aktivním hráčem v kulturní válce. To přesto, že zamotat se do této války je to poslední, co americká armáda potřebuje, chce-li obstát ve válkách skutečných.
Jedna strana sporu viní druhou z toho, že využívá ozbrojených sil jako záminky k prosazení vlastní společenské vize (a obě mají pravdu). O zákon samotný přitom tolik nejde. Co Sněmovna reprezentantů přilepila, Senát pravděpodobně zase zruší.
Jde spíš o podstatu republikánského poselství, které zní stále hlasitěji. Šlo by je zhruba vyjádřit jako „chovejte se jako opravdoví muži, jinak Amerika prohraje války“, píše trefně sloupkař Financial Times Edward Luce. Translidé, lidé s úchylkou LGBT a další sexuálně nestandardní jedinci se do tohoto obrazu opravdového muže nevejdou.
Právě to jsou ti, za jejichž práva se velmi nahlas bere levé křídlo Demokratické strany a kulturní i akademický establishment. Republikáni tomu trendu říkají „woke“ a stále častěji berou odpor vůči němu za své hlavní poselství. Zjevně to stačí – zhruba polovina jejich prezidentských kandidátů se ani neobtěžuje zveřejňovat na svých webových stránkách konkrétní politické postoje.
Demokraté ovšem patrně nikdy nebudou souhlasit s tím, že americká armáda trpí „krizí mužnosti“. Pentagon se tak bude muset přizpůsobit novému druhu polarizace. Pro bezpečnost USA to není dobrá zpráva – z jednoduchého důvodu.
Skutečný problém, který by Pentagon měl řešit, totiž s wokeismem bezprostředně nesouvisí. Poprvé od počátku sedmdesátých let, kdy se americká armáda stala plně profesionální organizací, má příliš málo rekrutů. Není schopna získat do svých řad dostatečný počet mužů (a žen), ať už jakéhokoli typu a sexuálního zařazení. Jedním z důvodů je nízká nezaměstnanost, to však nevysvětluje vše. I v minulosti se našla období plné zaměstnanosti a Pentagon své náborové cíle v klidu plnil.
Dalším důvodem může být zhoršující se krize fyzické i psychické kondice mladých Američanů. Více než tři čtvrtiny Američanů ve věku 17 až 24 let nesplňují normy Pentagonu ohledně tělesné a duševní zdatnosti. Boj o to, jestli smí, nebo nesmí se zbraní sloužit homosexuál, najednou vypadá nesmyslně.
K zúžení okruhu rekrutů o tyto lidi si zastánci co nejlepší bojeschopnosti USA nemohli vybrat horší okamžik. Ve chvíli, kdy Pentagon trpí nedostatkem lidí, je to vyloženě kontraproduktivní. Logické by naopak bylo vstupní kritéria v takovou dobu zmírnit.
Kromě toho je i v nejlepších časech moudrost vyřazování například homosexuálů z ozbrojených sil sporná. Ruská válka na Ukrajině poskytuje v tom smyslu užitečný experiment. Rusko má téměř výhradně mužské frontové jednotky a homosexualitu v armádě netrpí. Naopak Ukrajina se prakticky přes noc stala nejprogresivnější bojovou silou v Evropě.
Ne že by Ukrajinci měli dvakrát na vybranou. Když dojde na okupaci, přijmete každého schopného dospělého člověka, který je ochoten bojovat. Zhruba desetinu ukrajinských bojových jednotek tvoří ženy. Někteří z jejích LGBT+ vojáků se rozhodli nosit označení, které je jako takové identifikuje. Míra diskriminace v ukrajinské armádě i v celé společnosti údajně prudce poklesla (píše Financial Times bez udání zdroje). V zákopu se na gendery a sexuální orientace nehraje podle progresivních ani konzervativních not.
Ruský vůdce Vladimir Putin výslovně označil invazi na Ukrajinu za válku proti „woke“ Západu, proti jeho ztělesnění zdegenerovaných hodnot, jež například umožňují homosexuální manželství. Výsledky můžeme posoudit sami: stačí změřit rozdíl v efektivitě ruské a ukrajinské armády. Republikánská hyperbola o té pravé mužnosti, která jediná dokáže účinně bojovat, se tak stává stejně nesmyslnou jako wokeismus, proti němuž sama tak úpěnlivě brojí.
