V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Italská premiérka Giorgia Meloni do konce roku plánuje splnit předvolební slib, že Itálie odstoupí od čínské iniciativy Pás a stezka. Proti spolupráci evropských zemí a Číny se staví také USA. Středoevropská veřejnost je v názoru na to, jak řídit ekonomické vztahy s Čínou, rozdělená.
Průzkum veřejného mínění, který provedl CEPER ve 12 zemích regionu, ukazuje, že největšími fanoušky spolupráce s Čínou jsou Srbové, Slovinci a Bulhaři, naopak čínský vliv chtějí nejvíce omezovat v Rumunsku, Česku a na Slovensku.
Iniciativa Pásu a stezky oslavila v září své 10. výročí. Podle Eurostatu byla Čína v roce 2022 největším partnerem EU s nejvyšší hodnotou vývozu. Zatímco v roce 2002 činil dovoz z Číny 7,8 % celkového dovozu zboží do EU, do roku 2022 pocházelo z Číny 20,9 % dovozu do EU. Mezi evropskými členskými státy a asijskou zemí roste vzájemná závislost, kterou se západní politici snaží řešit strategií snižování rizik.
CEPER provedl průzkum veřejného mínění ve 12 středoevropských zemích, aby lépe porozuměl tomu, jak Středoevropané přemýšlejí o vztahu své země a Číny. 1 000 respondentů z každé z 12 zkoumaných evropských zemí bylo dotázáno, zda podporují posílení nebo oslabení ekonomických vazeb mezi Čínou a jejich zemí. Respondenti si mohli vybrat mezi podporou oslabení nebo posílení ekonomických vazeb mezi Čínou a jejich zemí, nebo upřednostněním ponechání ekonomických vazeb na současné úrovni.
CEPER zjistil, že v otázce Číny existuje rozdíl mezi severem a jihem. Existuje 6 zemí střední a východní Evropy (převážně jižní), kde relativní většina veřejnosti upřednostňuje posílení ekonomických vztahů s Čínou, zaUmco v dalších 3 regionálních (většinou severních) zemích je relativní většina pro zachování ekonomických vztahů na současné úrovni.
Bulharsko a země bývalé Jugoslávie patří do první skupiny. 50 % Černohorců, 48 % Srbů a 49 % Slovinců si přálo posílit ekonomické vazby s Čínou. Také v Chorvatsku (38 %), Severní Makedonii (33 %) a Bulharsku (42 %) největší podíl respondentů podpořil silnější ekonomické vazby. 34 % respondentů ze Severní Makedonie, kandidátské země EU a členského státu NATO, nebylo schopno (nebo odmítlo) na tuto otázku odpovědět. Země s opatrnějším postojem k Číně mají pevnější vztahy s USA. V Rumunsku 42, na Slovensku 47 a v Česku by 49 % obyvatel nezměnilo současnou úroveň ekonomických vazeb s Čínou.
To znamená, že by ani neprohloubily, ani neoslabily obchodní vztahy s Čínou. Mezi nimi je nejkritičtější rumunská společnost: 35 % Rumunů si přeje oslabit ekonomické vztahy s Pekingem, což je o 11 procentních bodů více než v jiných zemích regionu.
Existuje také třetí, poněkud nerozhodnutá skupina středoevropských zemí. V těchto zemích není propast mezi těmi, kdo dávají přednost "více ekonomickým vztahům", a těmi, kdo prosazují "nezměněné vztahy", významná. V Rakousku je rozdíl pouze 8, v Polsku 7 a v Maďarsku 1 procentní bod. Ani posilování, ani oslabování či udržování ekonomických vztahů beze změny nemá v těchto společnostech více než 40% podporu. 28 % Rakušanů, 34 % Maďarů a 27 % Poláků je pro hlubší vztahy. 22 % Rakušanů a Maďarů, zatímco 13 % Poláků si přeje usilovat o slabší obchodní vztahy s Čínou.
Většina respondentů ocenila ekonomické vazby s Čínou a – zejména v jižnějších zemích regionu – viděla potenciál v rozšíření obchodních vztahů. Neznamená to však, že by strategie snižování rizik nebyla populární. Jedinou otázkou je, co pojem bude přesně znamenat.
Metodologie: Průzkum veřejného mínění byl realizován ve 12 zemích středoevropského regionu: v Rakousku, Bulharsku, Chorvatsku, České republice, Maďarsku, Rumunsku, Srbsku, Slovensku, Slovinsku, Severní Makedonii, Černé Hoře a Polsku. Sběr dat probíhal od 21. srpna do 8. září 2023 (v Maďarsku v říjnu 2023). Průzkum byl proveden telefonicky (osobně v Srbsku a Černé Hoře) a zúčastnilo se ho 1 000 respondentů z každé země. Vzorek podle jednotlivých zemí je reprezentativní podle pohlaví, věku a typu sídla.
