„S nelibostí jsme se doslechli, že prodeje cenných papírů často skrze jednání v tajnosti a bez přispění zkušených a státem určených dohodců se uzavírají, aby skutečná hodnota obchodovaného papíru zkrácena byla, čímž citelná nevýhoda nejen vlastníkům těchto papírů, ale zároveň i veřejné důvěryhodnosti vzniká,“ zdůvodnila Marie Terezie potřebu vzniku místa, kde by se pod dohledem státu obchodovalo s cennými papíry.* Jinými slovy, založila vídeňskou burzu, která existuje dodnes.
Sedmiletá válka s Pruskem zplundrovala rakouskou státní kasu. Získávání zahraničního kapitálu pro další vojenská tažení, stejně jako nákladný chod habsburského dvora byly pro monarchii nesmírně drahé a neefektivní. Už v průběhu bojů s vojsky Bedřicha Velikého proto Marie Terezie podnikla první kroky pro vznik burzy, která by dostala pod státní kontrolu „kavárenský“ prodej cenných papírů a rozšířila mezi lid státní dluhopisy.
Do reality však panovnice myšlenku převedla až o deset let později v patentu z 1. srpna 1771. Nařízení v 21 paragrafech mimo jiné třeba určuje, že na burze se bude obchodovat od jedenácté hodiny dopolední do jedné odpolední. A pak od čtyř do pěti v chladnější polovině roku, v létě však od tří do čtyř hodin odpoledních. Před branami burzy měli hlídkovat vojáci a zamezit vstupu těch, kterým to nařízení zapovídalo. To znamená nezletilých, neplatičů dluhů a žen. Předpis stanovuje i tresty za porušení pravidel obchodování, třeba pokutu tisíc guldenů tomu, kdo by hlasitým pořváváním či jinými znameními způsobil záměrný propad hodnoty obchodovaných papírů. Na vše samozřejmě měli dohlížet státní úředníci.
Zpočátku se obchodovalo jen se směnkami, dluhopisy a měnami. Teprve v roce 1818 odstartoval akciový obchod s cennými papíry Rakouské národní banky, která hned získala jednoho slavného akcionáře. Osm kusů akcií si pořídil hudební skladatel Ludwig van Beethoven. „Také on věděl, že pokud jde o zhodnocení majetku, hraje se hudba na burze. Na tom se v průběhu 250 let nic nezměnilo,“ zhodnotil investiční strategii prominentního investora současný šéf Wiener Börse AG Christoph Boschan.
Podle deníku Wiener Zeitung se nicméně akciový trh rozvíjel pomalu a opravdový boom přišel až s industrializací Rakouska-Uherska, která se v nemalé míře týkala českých a moravských zemí. Ve Vídni se tak obchodovalo s podíly řady českých podniků, mezi nimi třeba četných akcionářských pivovarů. V dubnu 1869 mohli investoři poprvé nakoupit akcie stavebního gigantu Porr, který je dnes aktivní i v Česku, a o týden později i současného největšího světového výrobce cihel Wienerberger. Obě společnosti jsou na vídeňské burze dodnes, a jde tedy o nejstarší nepřetržitě obchodované tituly.
Vedle nich však zahltilo burzu i velké množství nadhodnocených šuntů. V roce 1873 tak Rakousko prožilo první velký burzovní crash, umocněný navíc přehřátým realitním trhem a epidemií cholery (podobnost se současností je čistě náhodná). Jako první tehdy vyhlásil insolvenci Adolf Petschek, „král makléřů“ a zakladatel vídeňské linie dynastie Petschků, ze kterých se později měla stát nejbohatší rodina meziválečného Československa. Ještě to samé dopoledne však zkrachovalo 120 dalších podniků.
V té době už dva roky fungovala i burza pražská. Jak zmiňuje server ČT24 v článku věnovaném 150. výročí této instituce, po první světové válce vyvstal v mladém Československu vlastenecký zájem stáhnout klíčové české akciové společnosti z Vídně do Prahy. K tomu nakonec skutečně došlo a pražská burza zažívala mezi válkami opravdový boom. Na rozdíl od starší vídeňské sestry však její existenci záhy na dlouhá léta přerušil nejdříve nacistický a pak definitivně i komunistický režim.
Po roce 1989 se situace obrátila a vídeňská burza se naopak vrátila do Prahy. V roce 2008 koupila společnost Wiener Börse AG Burzu cenných papírů Praha (BCPP) a následně obě obchodní platformy zastřešila spolu s lublaňskou a budapešťskou burzou pod skupinu CEE Stock Exchange Group (CEESEG). To platilo až do loňského jara, kdy CEESEG zanikla a pražská burza se stala 99,54procentní dcerou Wiener Börse AG. Tedy instituce, kterou založila Marie Terezie a kde obchodoval Beethoven.
* volný překlad autora
