Válka, covid a omezení obchodu přidusí celý svět. Kdo budou vítězové a poražení postglobální éry?
Šel jsem z oběda se svým mentorem, postarším americkým bankéřem, a jak tak sluníčko uprostřed indiánského léta jemně svítilo a ptáčci štěbetali, zeptal jsem se ho, kdy se měly Spojené státy tak dobře jako teď, na konci 20. století. „Nikdy,“ řekl téměř osmdesátiletý muž, který vyrůstal za velké hospodářské krize, a prorocky dodal: „Akorát mám pocit, že to nevydrží.“
O téměř čtvrtstoletí později se zdá jasné, že představa o světě, který bude propojen do té míry, že konflikt mezi jednotlivými velkými centry nebude pro přílišnou nákladnost možný, je vystřídána jiným trendem, přesně opačným. Politické napětí mezi mocenskými bloky a s tím související ekonomická rizika brzdí mezinárodní obchod do té míry, že globalizace „zařazuje zpátečku“.
Zlatou érou globalizace můžeme nazvat devadesátá léta minulého století, kdy konec studené války a příklon k tržnímu hospodářství, snížení obchodních bariér a zavedení konvertibilní měny během velmi krátké doby expandovaly po celém světě. Během několika málo let se rozšířily na území celého bývalého sovětského bloku, ale také do Číny, Indie a Latinské Ameriky.
Kočovné díly
Praktickým výsledkem této vlny bylo, že dynamika světového obchodu se zbožím zcela běžně dvaapůlkrát překračovala tempo růstu světové ekonomiky jako takové.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot