Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
„Obávám se, zda vyčlenění ziskové části České pošty není jen příprava pro privatizaci nebo vstup nějakého partnera,“ varuje poslankyně Jana Mračková Vildumetzová, stínová ministryně vnitra za ANO.
Vláda na konci června odsouhlasila transformaci České pošty. Za tři roky mají existovat dva subjekty. Jeden státní podnik, který bude plnit úkoly pro stát. Druhým bude akciová společnost, do níž se převedou komerční produkty. Podle Vildumetzové hrozí scénář, že se prodá to, co je ziskové, a zbytek bude dál řešit stát.
V dobré rozhodně ne. Za minulý rok pod vedením ministra Víta Rakušana měla historicky nejvyšší ztrátu 1,75 miliardy korun. Je škoda, že si ministr vnitra nenašel nikdy čas vysvětlit, proč tomu tak je. Můžeme se tedy o důvodech jen domnívat. Jedním z možných důvodů může být třeba to, na co nás upozornily odbory. Totiž že Česká pošta převedla dopravu zásilek na externí firmu. Takže zatímco dříve jezdila Česká pošta za osmnáct korun za kilometr, nová, externí firma začala jezdit za 48 korun za kilometr.
Transformační plán nám do současné doby nikdo nepředložil. Analýza, podle které se uzavíraly pobočky, je tajná. Proč se propouštějí listovní doručovatelky a přepážkoví pracovníci, kterých je všude nedostatek? To také nikdo neví. Celé je to, mírně řečeno, divné. Třeba v relativně velkém městě Aš propustili všechny doručovatelky a poštu vozí autem. Řada občanů poštu řádně nedostává, poštovní dopisy už našli i v popelnici.
Dbát na to, aby Česká pošta poskytovala kvalitní a dostupné služby pro občany. To je klíčové. Zároveň je pošta ale i strategickým podnikem z pohledu logistiky. Může se stát, podobně jako v době pandemie covidu-19, že bude potřeba něco rychle distribuovat či přepravit, a pak právě Česká pošta může sehrát klíčovou úlohu. To, že dnes stát logistiku nepotřebuje, neznamená, že ji nebude potřebovat v budoucnosti.
Česká pošta by samozřejmě měla mít plnohodnotného generálního ředitele. Je škoda, že si ministr z desítky osob přihlášených do výběrového řízení žádnou nevybral. Ale toto není nyní asi ten hlavní problém.
Ministr vnitra nese zodpovědnost za Českou poštu. Když nastupoval do funkce, říkal, že má všechno připravené. Vyměnil rychle členy dozorčí rady, kterých je dvanáct. A výsledek? Hospodaření minus 1,75 miliardy. A já opravdu nevím, zda potřebujeme mít tolik členů dozorčí rady, když ani dozorčí rada, tedy její členové, do poslední chvíle nevěděla, kde se budou zavírat pobočky.
Takové řešení vždy otevírá určité otázky. Třeba tu, zda vyčlenění ziskové části České pošty není „čistě náhodou“ jen příprava pro privatizaci nebo vstup nějakého partnera. Tedy zda to není celé připravené tak, že se prodá to, co je ziskové, a zbytek bude dál řešit stát. Takové úvahy potvrzují třeba i prohlášení ministra nebo pověřeného šéfa pošty Miroslava Štěpána, kteří podobný scénář nevyloučili. Proto také tak tlačím na to, aby byl zveřejněn celý transformační plán. Teď to celé působí jako jeden velký zmatek. Chvilku jsou náklady na transformaci osm miliard korun, pak zase 4,5 miliardy. Nejdříve se pobočky ruší, pak ředitel pro změnu řekne, že se budou nějaké nové pobočky otevírat. Prostě chaos.
Já nechci hodnotit práci Jana Hamáčka. Asi je pravda, že toho mohl udělat více, ale nezapomínejte, že předchozí vláda řešila dva roky dost intenzivně covid-19. O tomto viru a pandemii nikdo na světě minimálně rok nevěděl vůbec nic. Ale zároveň bych nerada, aby to vyznělo jako výmluva, protože za naší vlády vznikl hlavní rámec transformačního plánu, kterým se nyní chlubí pan ministr Rakušan. Takže jsme poštu řešili.
Hlavně je to podle mého nespravedlivé. Proč někde tu pobočku platí pošta a jinde ne? Dodnes ani nevíme, podle jakého klíče se pobočky rušily. Proč si třeba nechala pošta některé ztrátové pobočky a některé ziskové naopak rušila?
V minulosti pošta nabízela obcím model Pošta Partner, kde šedesát procent hradila pošta a čtyřicet procent obec nebo jiný podnikatelský subjekt. Dnes pošta nabízí městům, ve kterých se rozhodla zavřít pobočky, model, kde město nebo komerční partner hradí sto procent nákladů, ne-li sto dvacet procent. To přece odporuje logice. Umíte si představit, že by na stejném principu fungoval nějaký franšízingový podnik?
To je přesně to, co kritizuji od začátku. Kdyby se to nedělalo z nějakého tajemného důvodu takto narychlo, mohlo se to připravit pořádně. V transformačním plánu, který vznikl za naší vlády, třeba bylo napsáno, že nejdříve má pošta instalovat dostatek výdejových automatů a teprve pak rušit pobočky. Ministr Rakušan to udělal obráceně. Je logické, že se toho konkurence pokusí využít, to se vůbec není čemu divit.
To přece nedává smysl. Česká pošta je služba pro občany. A měla by být kvalitní a dostupná. Nemůžeme přece rušit všechno jen proto, že to nyní nefunguje. Naopak udělejme maximum pro to, aby fungovala.
