Hrotcast: Fialova vláda doma zahájila třídní boj. V Bruselu kritizuje to, s čím sama souhlasila

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Může se Česko skutečně do roku 2040 posunout mezi deset nejsilnějších ekonomik EU, nebo jde pouze o naivní přání vlády premiéra Petra Fialy a jejího nového ministra průmyslu Lukáše Vlčka? O tom – i řadě dalších aktuálních témat – se dozvíte v novém Hrotcastu s Markétou Malou a Pavlem Štruncem.

Celý článek
0

Analýza: Pro ekonomiku Česka i EU by bylo výhodnější vítězství Harrisové

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Pro evropskou i českou ekonomiku by bylo výhodnější, kdyby v listopadových amerických prezidentských volbách zvítězila demokratka Kamala Harrisová. Naopak držitelé amerických akcií by vydělali na výhře republikána Donalda Trumpa. Vyplývá to z analýzy, kterou dnes představili analytici společnosti Cyrrus. Průzkumy naznačují, že souboj o Bílý dům bude letos vyrovnaný.

Celý článek
0

Od bitů ke qubitům: Putování do nitra kvantového počítače

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

V jádru každého kvantového počítače se nachází kvantový procesor, jehož technologická konstrukce se výrazně odlišuje od klasických procesorů využívaných ve standardních počítačích.

Celý článek
0

Hrotcast: Komu nadělovala polská centrální banka

Pro prudké snížení úrokových sazeb v Polsku se ekonomické důvody hledají velmi těžko. Zato v politice jsou jasné, říká Petr Sklenář. 

Hrotcast: Komu nadělovala polská centrální banka
HROTCAST Miroslava Zámečníka a Petra Sklenáře

Polská centrální banka minulý týden naprosto nečekaně snížila úrokové sazby o 0,75 procenta. Nikdo to nečekal a následně oslabil zlotý i polské akcie. „V ekonomických faktorech tak prudkého snížení se důvody hledají velmi těžko. Zato v politice velmi dobře,“ říká v novém dílu Hrotcastu hlavní ekonom J&T Banky Petr Sklenář. V polovině října totiž Poláky čekají parlamentní volby a souboj mezi vládnoucím táborem kolem Práva a spravedlnosti (PiS) a opozicí vypadá velmi vyrovnaně.

Snížením úrokové sazby o tři čtvrtě procentního bodu dal guvernér polské centrální banky Adam Glapiński svému příteli a šéfovi PiS Jarosławu Kaczyńskému pěkný dárek. „Skoro dvě pětiny polských hypoték mají volně plovoucí úrokovou sazbu. Upravují se každý měsíc, takže se jim snížení promítne do splátek už v říjnu,“ vysvětluje Sklenář. Komu za to asi tak budou polští voliči vděční?

V nejnovějším dílu Hrotcastu, společného podcastu týdeníku Hrot a J&T Banky o nejaktuálnějším ekonomickém dění, se Sklenář s hlavním analytikem týdeníku Hrot Miroslavem Zámečníkem tento týden zabývali také bídnými průmyslovými čísly z Německa a naopak velmi dobrými výsledky z Ameriky, kde už i škarohlídové přestali věštit recesi. Víc se dozvíte v novém Hrotcastu.

Hrotcast

Hrotcast najdete každý týden kromě Spotify také na Apple Podcasts a Google Podcasts.