Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Babiš, Pavel, Fischer, Nerudová, nebo někdo jiný? O postupujícím do druhého kola prezidentských voleb mohou rozhodnout i miliony v předvolební kampani
Zavedení přímé volby prezidenta republiky před deseti lety přineslo i jednu výraznou finanční změnu. Kandidáti se snaží přesvědčit voliče, aby odevzdali svůj hlas právě jim, v předvolební kampani. A ta rozhodně není zadarmo. Miliony jenom létají. A právě peníze mohou sehrát významnou roli v tom, kdo se nakonec probojuje do druhého kola.
„Peníze určitě nevládnou všemu, ale nemůžeme je podceňovat,“ říká politolog Stanislav Balík, který působí na Masarykově univerzitě v Brně a je rovněž součástí expertního týmu národního institutu SYRI. Lednové prezidentské volby podle něj mohou být velmi těsné a výše vynaložených peněz může pomoci k tomu, aby kandidát přesvědčil několik procent nerozhodnutých voličů, což ho nakonec může poslat do druhého kola. „Peníze mají určitě nemalý vliv,“ říká Balík, ale dodává, že od nich není možné ani čekat zázraky, tedy že by z neznámého člověka udělaly po Miloši Zemanovi novou hlavu státu.
Že mohou být volby hodně vyrovnané a že o postupujících do druhého kola může rozhodnout relativně nízký počet lidí, dokládají výsledky říjnového průzkumu agentury Median. Na prozatímní dvojici favoritů – generála Petra Pavla a expremiéra Andreje Babiše (ANO) – se dotahuje bývalá rektorka Danuše Nerudová. „Nárůst preferencí zaznamenala Danuše Nerudová, a to o pět procentních bodů oproti září,“ konstatovali autoři průzkumu. Pavel s Babišem se zatím přetahují o prvenství mezi 22 a 23 procenty voličské podpory, Nerudová je na patnácti.
Co je ovšem podstatné dodat: přibližně čtvrtina voličů ještě není definitivně rozhodnutá. A kampaň se teprve naplno rozjede. Budou debaty, které mohou pořadím hodně zamíchat a na které se někteří kandidáti (například Pavel Fischer) vysloveně těší. Velkou roli ale zcela jistě sehraje předvolební reklama na billboardech, v médiích, na sociálních sítích, ale třeba také na mítincích na náměstích. A to něco stojí. A právě ty miliony nakonec mohou rozhodnout.
Podle zákona je možné před prvním kolem investovat do kampaně maximálně čtyřicet milionů korun, dalších deset milionů v případě, že se dotyčná nebo dotyčný dostane do druhého kola. S touto maximální částkou ovšem počítá jen několik kandidátů – právě dosavadní tři favorité.
„Počítáme s částkou čtyřicet milionů korun na první kolo a s deseti miliony na kolo druhé – podle limitů daných zákonem,“ sdělila Markéta Řeháková z týmu generála Pavla. Souhlasí s tvrzením, že výše vynaložených peněz může mít vliv na výsledek voleb. „Rozhodně ano, kandidát potřebuje mít k dispozici dostatek peněz, aby mohl financovat své cesty po republice a reklamu, díky kterým se představuje voličům a seznamuje je se svými názory,“ řekla Řeháková.
S maximálním, čtyřicetimilionovým limitem počítají rovněž Babiš a Nerudová. „Neplatí přímá úměra, ale obecně určitě více peněz umožňuje seznámit více lidí s kandidátem a jeho názory,“ uvedla Nerudová. Babiš se k tomuto tématu nevyjádřil. Pouze avizoval, že do financování prezidentské kampaně započte 8,5 milionu korun jako podíl ze sumy pro propagaci před letošními komunálními a senátními volbami, do nichž se výrazně zapojil.
S podstatně nižšími částkami počítají další kandidáti. „Mým limitem jsou prostředky sesbírané na transparentní účet. Dnes ráno to byl jeden milion korun. Zatím vedeme skromnou kampaň,“ sdělil senátor Pavel Fischer (nezávislý) na začátku minulého týdne. Uznal, že výše vynaložených peněz může mít ve volbách významný vliv. „Marketing je nákladný a billboardy stojí velké peníze,“ připouští někdejší diplomat.
S částkou zhruba do dvou milionů korun operuje Fischerův kolega ze Senátu Marek Hilšer (nezávislý), v řádu několika milionů se mají pohybovat i náklady odborového předáka Josefa Středuly. Podnikatel Karel Janeček nedávno uvedl, že do voleb bude investovat podle vývoje situace. Ostatně do začátku listopadu už utratil více než dvacet milionů korun. „V každém případě je pro mě závazný zákonný limit ve výši čtyřiceti milionů korun, který chci využít efektivně,“ sdělil Janeček.
Janeček patří rovněž do menší skupiny kandidátů, kteří si chtějí hradit předvolební kampaň z vlastních zdrojů. „Důležité je, že si celou kampaň financuji sám, jelikož jsem nestranný a naprosto nezávislý,“ tvrdí Janeček.
Jednomu z favoritů voleb – expremiéru Babišovi – zaplatí celou kampaň jeho hnutí ANO. Uskupení si na nedostatek peněz nemůže stěžovat. Po loňských sněmovních volbách, v nichž ANO skončilo druhé za koalicí Spolu, se zařadilo mezi partaje s nejvyššími státními příspěvky na činnost. Například jen za poslance dostane každý rok bezmála 65 milionů korun. K tomu je ještě zapotřebí připočítat třeba jednorázových téměř 146 milionů za voličské hlasy a stálý příspěvek deset milionů korun ročně.
„Dary na prezidentskou kampaň přijímat nebudeme, financování tedy bude naprosto transparentní,“ zdůraznil mluvčí hnutí Martin Vodička. I tak lidé na transparentní účet, který je ze zákona povinný pro všechny kandidáty, peníze posílají. Jsou to zcela zanedbatelné částky, například 0,01 koruny. „Dárcům“ jde spíše o to, aby Babišovi vzkázali, co si o něm myslí. „Na tepláky Burešovi, ani Češi nejsou tak hloupí, aby si zvolili estébáka prezidentem,“ uvedl jeden z občanů v narážce na Babišovu evidenci coby spolupracovníka komunistické Státní bezpečnosti a současně na jeho soud v kauze Čapí hnízdo.
Naopak na penězích od drobných dárců stojí například financování senátorů Marka Hilšera a Pavla Fischera. „Často jde i o malé částky,“ konstatoval Fischer. Slíbil, že větší sumy jeho tým prověří. „Prověříme dárce s dary vyššími než 300 tisíc. Nerad bych dostal peníze z daňového ráje od někoho, kdo hájí zájmy ruské firmy, jako je Gazprom,“ řekl Fischer. Dodal, že žádné peníze zatím vracet nemusel.
Finanční dary prověřují i spolupracovníci generála Pavla. Jeho tým má nastavena pravidla, podle nichž rozhoduje, od koho příspěvky nevezme. Na černém seznamu jsou například lidé spojení s divokou privatizací devadesátých let nebo s tunelováním firem, osoby obchodující se státem či napojené na strategické rozhodování státu, jako je například energetika, zdravotnictví nebo zbrojní průmysl, politicky exponované osoby či kdokoli, kdo by si chtěl potenciálně „kupovat“ budoucí vliv pro zájmy své nebo nějakých skupin či firem. „Peníze od dárců, kteří nevyhověli našim kritériím, jsme ani nepřijali. A pokud by nějaký takový příspěvek přišel, samozřejmě ho vrátíme,“ uvedla Markéta Řeháková z týmu generála Pavla.
Nastavený systém kontroly má také Danuše Nerudová. Peníze by například nepřijala od nikoho, kdo by očekával jakoukoli protislužbu. Nebo příspěvek s nejasným původem. „Vrátili jsme zatím jen drobné dary, ke kterým jsme neobdrželi údaje, které jsou ze zákona povinné,“ uvedla Nerudová.
Vedle těch od drobných dárců, kteří přispívají třeba jen ve stokorunách nebo nižších tisících korun, dostal Pavel peníze také od významných domácích podnikatelů. Mezi nimi jsou například Tomáš Vala, spolumajitel firmy Siko koupelny, Zbyněk Frolík ze společnosti Linet, Jaroslav Beran z Tipsportu nebo Dušan Šenkypl z Pale Fire Capital.
„Chceme tím dát najevo, že generál Pavel není kandidátem jednoho člověka,“ konstatovala Řeháková. „Za tímto účelem jsme také stanovili limit, že od jednoho podporovatele přijmeme maximálně tři miliony korun.“
Také někdejší rektorka Mendelovy univerzity Danuše Nerudová si nemůže stěžovat na nezájem významných podnikatelů. Už v létě například dostala dva miliony korun od společnosti Inexad, která v Česku provozuje hračkářství Hamleys nebo obchody s módou.
„Celou firmu mi vedou ženy, takže jsme chtěli podpořit ženskou kandidátku. Ve světě je to trendem,“ vysvětlil to pro Aktuálně.cz jednatel firmy Pavel Čmelík. Nerudovou prý podpořili také proto, že nemá „miliardářské zázemí“.
Nerudová dostala příspěvek i od podnikatelky ve zdravotnictví a majitelky společnosti Profimed Alexandry Kala, od podnikatele v oblasti informačních technologií Jiřího Hlavenky nebo od manažerky auditní firmy Deloitte Diany Rádl Rogerové. „Největší dar pochází od pana Moravce, který je majitelem drogerií Teta,“ řekla Nerudová.
Financování prezidentských kampaní kontroluje Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Jeho představitelé ovšem přiznávají, že současné právní předpisy nedokážou zaručit, aby bylo všechno čisté a transparentní. Kdo tedy chce, může své sponzory skrýt.
„Na kampaň může darovat peníze kdokoli, bez ohledu na to, odkud pochází, může darovat jakoukoli částku bez omezení. Dar nemusí být ukotven smluvně v papírové podobě. Jsou to věci, které jsou hodně liberální a při kontrolách kampaní je složité je přesně dohledávat,“ uvedl v ČT člen úřadu František Sivera.
Problematické je podle něho také to, že za kandidáta v podstatě celou kampaň může vést druhá osoba – například jeho podporovatel. A zájemce o prezidentskou funkci nemusí mít ze svého volebního účtu téměř žádný výdaj, pokud nechce. Podle Sivery nemůže jeho úřad nutit podporovatele uchazečů, aby rozkryli zdroje svých příjmů, a záleží tedy pouze na nich, do jaké míry chtějí tyto informace zveřejnit.
Někteří kritici také upozorňují na příliš nízké pokuty za případné porušení zákona. Maximum je 500 tisíc korun, což jsou v porovnání s kampaněmi za desítky milionů korun „drobné“. Takto vysokou sankci navíc úřad ještě ani neudělil. Případná pokuta navíc přichází až několik měsíců po volbách po vyhodnocení zpráv o financování.
Například po posledních prezidentských volbách tak úřad udělil pokutu čtyřicet tisíc korun za to, že během kampaně visely po republice billboardy s reklamou na knihu o Miloši Zemanovi. Pokuta byla udělena asi dva měsíce po volbách a nedostal ji Zeman, ale vydavatelství, které knihu vydalo.
