Kdo vládne českému sportu? Deset let od krachu Sazky stále není jasno. A mezi funkcionáři to opět vře. Jsou u toho stále stejná jména
V dubnu 2013 se v kongresovém sálu sportovního areálu v Nymburce začaly psát nové dějiny českého sportu. Naposledy se tam sešli funkcionáři pod hlavičkou Českého svazu tělesné výchovy (ČSTV). Značku kdysi mocné organizace zdiskreditoval krach Sazky. Následovala čistka mezi funkcionáři. Noví lídři sportovního prostředí se shodli na žalobách vůči bývalému šéfovi Sazky Aleši Hušákovi a zdálo se, že mají jasno i co do budoucnosti organizace českého sportu obecně. Šéf basketbalového svazu, známý pražský advokát Miroslav Jansta, z ČSTV vytvořil Českou unii sportu a sliboval její zásadní restrukturalizaci spojenou s odstřižením od minulosti. Na tribuně vítězů po jeho boku stál i Jiří Kejval, tehdy čerstvě zvolený šéf Českého olympijského výboru. Právě oni dva začali udávat směr, ve shodě ovládli hlavní pozice v českém sportu. Jansta Kejvalovi výrazně pomohl při volbách na olympijské půdě o pár měsíců dříve, Kejval zase Janstu podpořil na půdě ČSTV.
Tandem Jansta–Kejval dával sportu zdánlivě značné šance na obrodu i finanční restart. Vysloužilé profesionální funkcionáře střídali muži s mnohem větším ekonomickým a mocenským výtlakem. Měli zkušenosti ze sportu i z byznysu, osvědčené vazby na politiky, uměli sehnat peníze. Sami jich přitom měli dost. Řeklo by se, že ani jeden z nich na sportu nepotřeboval vydělávat. Miroslav Jansta je vlivným lobbistou, úspěšným advokátem a podnikatelem. Dobře se zná s nejbohatšími Čechy, prezidenty, premiéry a šéfy politických stran, jeho basketbalový klub Nymburk patřil k evropské špičce. Kejval je někdejší veslařský reprezentant, obratný sportovní diplomat a neméně úspěšný byznysmen, který vybudoval a také dobře prodal nábytkářskou firmu Techo s tržbami kolem tří miliard korun.
„Je to definitivní rozchod s minulostí a ve stanovách ČUS se přihlásíme k olympismu,“ říkal Jansta na valné hromadě ČUS s tím, že jeho hlavním úkolem ve sportu bude sdružovat regionální organizace a sportovní centra a „respektovat hlavní autoritu sportu – Český olympijský výbor“. Kejval mu s potěšením přitakával.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot