Houby, a ne plast

„Potká se akademický malíř a automobilový inženýr…,“ může být začátek vtipu. Ale také příběh českého biotechnologického startupu Myco, který vyrábí ekologické obalové a izolační materiály z podhoubí.

„Já to mám v krvi, jsem takový zarputilý nerd, co si odjakživa rád čte vědecké články. Jsou plné inspirace a skvělých nápadů. A jsem možná jediný člověk, který čte diplomky a disertace,“ líčí umělec David Minařík. Za fascinaci houbami prý může jeho přítelkyně, vášnivá houbařka. „Ač jsem malíř, mám zhoršený barvocit a stejně jako osm z deseti mužů hnědé houby na hnědém pozadí nevidím. Vždy jsem ale viděl choroše na stromech, a tak jsem si o nich začal číst,“ vzpomíná, jak postupně pronikal do fascinujícího a dosud málo prozkoumaného světa hub.

Zlom k praktickému využití nastal až o šest let později. „Má druhá dcera se narodila nemocná a první rok doslova bojovala o život. A abych se nezbláznil, začal jsem po nocích doma v koupelně experimentovat. Chtěl jsem, aby po mně jednou něco zbylo, ne jen abstraktní obraz. Abych byl podobně užitečný jako třeba doktoři, kteří denně zachraňují životy,“ vysvětluje, jak před dvěma lety pěstoval první mycelia, podhoubí, jako pojivo pro tvorbu pevného a zároveň plně přírodního materiálu.

Vědcem na zkoušku

Akademie věd v rámci projektu Otevřená věda umožňuje středoškolákům vyzkoušet si vědeckou práci

Akademie věd v rámci projektu Otevřená věda umožňuje středoškolákům vyzkoušet si vědeckou práci

Své umělecké zázemí považuje za obrovskou výhodu. „Když si čtu vědecký článek, hned mě napadají nejrůznější možnosti aplikace a využití – stejně jako v umění používám abstraktní uvažování. A jelikož nemám formální vzdělání v mikrobiologii, nebojím se zkoušet věci, které ostatní považují za nepřípustné,“ říká Minařík.

Pěstujeme obaly i boty

Startup Myco vznikl v lednu, aktuálně zaměstnává čtyři profesionály, kteří celou výrobu neustále inovují a posouvají dál, a „dva páry rukou na práci“. Samotná výroba probíhá ve dvou fázích. „Nejprve se zpracovává a sterilizuje substrát, což jsou piliny, sláma, papír a jiné rostlinné odpadní materiály. Do substrátu se pak naočkuje houba, která po třech týdnech substrátem proroste a vytvoří kompaktní a zároveň tvarovatelný materiál, jenž má podobné vlastnosti jako pěnový polystyren,“ popisuje druhý ze zakladatelů Jan Ostrezi, který má v Mycu na starosti výrobu. Ve druhé fázi se narostlé mycelium rozdrtí, zformuje a nechá se ještě zhruba čtyři dny „dozrát“. Na závěr se výrobek vysuší a sterilizuje, čímž dojde k zastavení růstu, a materiál se tak stabilizuje.

Délkou růstu a zrání a případně i povrchovou úpravou lze docílit nejrůznějších vlastností. „Umíme vyrobit pevné obaly, měkké výplně, ale i tvrdé a odolné desky. A stále zkoušíme nové možnosti – aktuálně třeba boty –, na každém bláznivém prototypu se učíme mnoho nového,“ říká David Minařík. Jedinou jejich zásadou je, že vše musí být přírodní a rozložitelné. „Inspirujeme se v přírodě. Třeba takový mykochitin je neuvěřitelně odolný přírodní polysacharid, který tvoří buněčnou stěnu hub – vzniká podobně jako samurajský meč, kde se překládají a kují do sebe pláty železa, zde to jsou jednotlivé molekuly sacharidů. Když se nám podaří tyto principy využít, získáme přírodní materiály se zcela unikátními vlastnostmi.“

Podle Minaříka by nový materiál, který vyrábějí jen ze čtyř ingrediencí, šlo využívat i v potravinářském průmyslu, a mohl by tak kompletně nahradit jednorázové plasty. „Jediná toxicita, která by mohla vzniknout, je, kdyby nám tam kromě houby reishi rostla třeba i mykotoxická plíseň jako Aspergillus flavus, která je častou kontaminací oříšků a dalších potravin. I na to ale myslíme.“ Aktuálně tak ve Státním zdravotním ústavu probíhá certifikace zdravotní nezávadnosti pro potravinářství.

Podobným certifikačním procesem prochází i využití houbového materiálu jako izolace. „Díky pórovitosti má materiál i skvělé izolační vlastnosti. Další výhodou je, že na rozdíl od tradičního polystyrenu je podhoubí odolnější vůči ohni a netaví se,“ vysvětluje Ostrezi.

Skutečná ekologie

„Řada materiálů a recyklačních projektů si na udržitelnost pouze hraje, ale reálný dopad mají minimální,“ míní Minařík a uvádí příklad. „Doteď se z podhoubí dělají hlavně stínítka na lampy a přitom se mluví o ekologii v kavárně. My máme ambice trochu jinde, neděláme naivní eko pro eko.“ Jejich hlavním cílem je lokálnost vstupních surovin a biodegradabilita (rozložitelnost) výsledného výrobku. „Zcela odpadá recyklace, výrobek stačí hodit na kompost nebo na pole, kde se působením vlhkosti a bakterií rozloží a zároveň poslouží jako hnojivo,“ říká Ostrezi, který si v Mycu podle svých slov „napravuje karmu“ – donedávna pracoval jako technolog vstřikování plastů v automobilovém průmyslu.

„Průměrný Evropan vyhodí ročně 32 kilogramů plastů. Plastový odpad jednotlivce je ale v porovnání s průmyslem jen špičkou ledovce. Ve spalovnách končí tuny plastového odpadu z automobilek a dalších odvětví a nikdo to nevidí,“ upozorňuje materiálový inženýr.

Bivoj rekordman

Laserová centra HiLASE a ELI Beamlines v Dolních Břežanech slaví deset let. K narozeninám si nadělila spin-off a tři světové rekordy

Laserová centra HiLASE a ELI Beamlines v Dolních Břežanech slaví deset let. K narozeninám si nadělila spin-off a tři světové rekordy

Cenově jsou v Mycu již teď schopni konkurovat tradičním materiálům. „Vstupní suroviny i náklady na výrobu jsou minimální – nejdražší je čas a prostor,“ říkají zakladatelé a věří, že s další optimalizací výroby se dostanou na ještě nižší ceny. Naopak výroba plastu má za sebou desítky let optimalizací, ale do budoucna cena spíše poroste. „Plasty se vyrábějí při teplotě 300 stupňů Celsia, granulát se musí dovážet a aktuálně se kvůli koronavirové pandemii řeší jeho nedostatek, do budoucna se očekávají i ekologické daně,“ vyjmenovává Ostrezi, co vše hraje v jejich prospěch.

A roste i poptávka trhu a zákazníků. Podle Minaříka nové společnosti řešící ekologické materiály „rostou jako houby po dešti“, ale přímou konkurenci prý necítí. „Ten trh je obrovský a nenasytný. Je zde prostor pro nové nápady.“ Na těch v Mycu spolupracují s předními odborníky z Akademie věd, Vysokého učení technického v Brně, České zemědělské univerzity a dalších institucí. „Celou výrobu neustále inovujeme a zkoušíme nové věci, co nám síly a finance stačí. Aktuálně hledáme investory a čeká nás nejtěžší fáze, a to přechod ze startupu na fungující firmu, ale věříme, že se nám to povede. Zájem trhu je obrovský,“ říkají zakladatelé.