Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Česko nemůže závratně růst, když Německo ekonomicky neprospívá, říká známý ekonom Lukáš Kovanda v novém Hrotcastu. A jak je to se závislostí či nezávislostí na ruském plynu?
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Švýcarský výrobce čokolády Lindt čelí v USA žalobě, která zpochybňuje jeho tvrzení o prémiové kvalitě a bezpečnosti výrobků. Spor vyvolaly výsledky studie, jež odhalila přítomnost těžkých kovů v některých hořkých čokoládách značky.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Český miliardář podniká hlavně v energetice a těžbě hnědého uhlí, ale také v realitách a financích. Ocelářství jeho skupina vnímá jako klíčový obor pro svůj další růst.
Banky, firmy, nemocnice. Karanténa přilákala hackery k útokům.
Hackeři zahájili v první polovině letošního roku velkou ofenzivu. Vyplývá to alespoň z dat společnosti Accenture, podle nichž byl v meziročním srovnání počet útoků o 125 procent vyšší. Nejvíce se s nimi setkaly firmy v USA, Velké Británii a Austrálii, nárůst registruje i Česko.
Trojciferný nárůst byl podle odborníků způsoben především nedostatečným zabezpečením vzdáleného přístupu k webovým serverům, kdy hackeři spouštěli škodlivý kód s cílem získat přístup a kontrolu. „Z hlediska oborů byl nejčastěji zasažen sektor spotřebního zboží a služeb, představující 21 procent kybernetických útoků, dále následují průmyslový/výrobní sektor (16 procent útoků), bankovní sektor (10 procent) a sektor cestovního ruchu a gastroprůmysl (9 procent ),“ přibližuje výsledky průzkumu Michal Merta, odborník na informační bezpečnost a ředitel pražského Cyber Fusion Center Accenture.
Odhad škod způsobených loni jen při nahlášených zločinech ve Spojených státech činí 4,2 miliardy dolarů. Největší hrozbu ve světě i v Česku představuje nyní podle odborníků takzvaný ransomware, tedy kód, který uzamkne data a za odemčení požaduje výplatu peněz, nejčastěji v kryptoměnách. Jen v prvních měsících pandemie počet ransomwarových útoků vzrostl globálně o 20 procent, a v Česku dokonce o 40 procent, jak uvádějí data české antivirové společnosti Avast.
S takovým typem útoku se setkala například Fakultní nemocnice Brno. Lékaři bezprostředně po útoku nemohli ani operovat. I když se nemocnice časem z útoku oklepala, nenávratně přišla o některá data. Vláda v reakci na to přichystala až čtyřmiliardový program, který má pomoci nemocnicím s lepším zabezpečením. Útoky se přesto opakují, zásah ze strany kybernetických útočníků před několika měsíci hlásila síť pražských poliklinik.
Ve spojení s videokonferencemi, které se během covidu hodně rozmohly, přišli hackeři i na další trik. Pode Avastu jsou na vzestupu takzvané sextortion útoky. Hackeři se snaží přesvědčit napadenou osobu, že mají její intimní záběry, a žádají peníze za to, že je nezveřejní. Šance na odhalení kybernetických zločinců je ovšem velmi malá, podle některých odhadů se pohybuje jen kolem 0,05 procenta.
