Stále více odborníků si klade otázku, jak se pandemie covidu-19, jež se před dvěma lety rozšířila z Číny, projevila na psychickém rozvoji nejmenších dětí. Jednou z nich je i pediatrička Dani Dumitriuová, jež pracuje v dětské nemocnici Presbyterian Morgan Stanley Children’s Hospital v New Yorku. Od začátku pandemie jí dělalo starosti, jak se virus SARS-CoV-2 projeví na zdraví novorozenců. Obávala se, že může být škodlivý jako virus zika, který dětem způsobuje vrozené vady.
I když se černé scénáře nenaplnily, tým pediatrů začal u dětí, které se narodily během pandemie, srovnávat údaje o vývoji motorických a komunikačních dovedností kojenců do šesti měsíců věku s dětmi, které se narodily před šířením čínské chřipky.
Dumitriová požádala svého kolegu Morgana Firesteina z Kolumbijské univerzity v New Yorku, aby údaje o vývoji mozku u obou skupin podrobněji analyzoval. O několik dní později jí Firestein zavolal a oznámil jí, že pandemie má na psychomotorický vývoj malých dětí významný dopad.
Děti narozené během pandemie měly horší výsledky v testech (které vyplňovali rodiče) hrubé i jemné motoriky a komunikačních dovedností ve srovnání se skupinou, jež se narodila před šířením koronaviru. A nezáleželo na tom, zda jejich rodiče byli infikováni. Dumitriuová v časopise Nature zdůraznila, že se potenciálně může jednat o stovky milionů dětí, které mohou být pandemií znevýhodněny.
Nový trend výzkumu
Objevují se předběžné výsledky dalších studií. Vědci zkoumali souvislost mezi stresem matek během těhotenství a vývojem mozku plodu, zaměřili se také na dopady nošení roušek na komunikaci rodičů s dětmi do tří let.
„Každý chce zdokumentovat, jak pandemie ovlivňuje vývoj dítěte, vztahy mezi rodiči a dětmi a vztahy mezi vrstevníky,“ vysvětlil nový trend výzkumu James Griffin, vedoucí oddělení pro vývoj a chování dětí v Národním institutu zdraví a lidského rozvoje v Bethesdě v Marylandu.
Jednoznačné odpovědi ale neexistují i proto, že řada výzkumných laboratoří zaměřených na vývoj dětí musela během pandemie omezit nebo přerušit svůj provoz. Jedno z center, která provoz nepřerušila, je Advanced Baby Imaging Lab na Rhode Islandu.
Biofyzik Sean Deoni a jeho kolegové zde používají magnetickou rezonanci, aby analyzovali, jaké faktory ovlivňují vývoj mozku u kojenců. Začali si všímat, že malé děti v době pandemie musely trávit splněním úkolů delší dobu než děti, které v centru vyšetřovali v rámci dlouhodobé studie před rokem 2020. Jejich motorické, verbální i kognitivní schopnosti byly snížené oproti dětem narozeným před pandemií, konstatovali lékaři.
Deficity se kumulují
Deoni tvrdí, že čím déle pandemie trvá, tím více deficitů děti nashromáždí. Může to být tím, že rodiče v době pandemie na děti méně mluví. Kojenci a batolata mají také méně sociálních interakcí, což může negativně ovlivnit procvičování hrubé motoriky. „Problém je v tom, že tyto dovednosti jsou základem pro všechny ostatní dovednosti,“ varoval. K podobným závěrům dospěli výzkumníci z Velké Británie u dětí do tří let. Největší „propad“ zjistili u dětí, které pocházejí z nízkopříjmových rodin.
Psychologové v Kanadě zase zkoumali, zda pandemie ovlivňuje vývoj dětí ještě před narozením. Catherine Lebelová u Univerzity v Calgary s kolegy sledovala během pandemie průběh těhotenství u osmi tisíc žen. Polovina z nich přiznala, že trpí úzkostmi kvůli pandemii. Třetina žen vykazovala příznaky deprese, což bylo více než před covidem. Děti, které se narodily „vystresovaným“ matkám, měly jinak formované strukturální propojení mezi amygdalou a prefrontální mozkovou kůrou. To zejména u chlapců může vést v předškolním věku k agresivnímu a hyperaktivnímu chování.
Odborníci tvrdí, že dětský mozek je velmi přizpůsobivý a dočasné zpoždění může rychle překonat. Pomoci tomu mohou významně rodiče, kteří si budou se svými dětmi hrát a také jim umožní trávit čas s ostatními dětmi. Deoni ale namítl, že i když jsou děti odolné, jejich další život výrazně formuje prvních tisíc dní po narození. Ty, které se narodily v březnu 2020, už mají za sebou 660 dní.
