V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
V reakci na zpomalující poptávku po elektromobilech, nedostatek cenově dostupných modelů a obchodní napětí mezi Evropou a Čínou oznámila automobilka, že i po roce 2030 bude nadále nabízet hybridní modely.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Stále více mladých lidí považuje vlastnictví bydlení za méně důležité a preferuje jiné formy ubytování. Hypotéky a náklady spojené s vlastním bytem či domem je odrazují. „Takový závazek nám za to ani nestojí,“ uvedli v průzkumu.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ruský soud zablokoval případný prodej Raiffeisen Bank International, ruské dceřiné firmy rakouské bankovní skupiny.
Ministerstvo zdravotnictví při pandemii chybovalo, kde mohlo. V ohrožení byla i osobní data lidí nakažených covidem-19
Asi nikdo nedokázal v posledních týdnech uniknout některému z mnoha billboardů, kterými bývalý premiér oblepil Česko a které bezostyšně hlásají „Za Babiše bylo líp“. Nebylo. Nebo možná: jak komu. Stačí se podívat do zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu, který si posvítil na hospodaření ministerstva zdravotnictví během pandemie koronaviru. Úřad, v jehož čele se jen za dobu pandemie vystřídali Adam Vojtěch, Roman Prymula, Jan Blatný a Petr Arenberger (všichni za ANO), zbytečně utratil desítky milionů korun.
Zdrcující je potom hodnocení práce ministerstva. Podle kontrolorů NKÚ nebyl stát na pandemii absolutně připraven a po celou dobu si počínal chaoticky. Peníze na její zvládání v oblasti IT vydával tak, že často dokonce ani nevěděl, za co vlastně platí. „Ministerstvo nesledovalo a nevyhodnocovalo účelnost a hospodárnost vynakládání výdajů ve své rozpočtové kapitole,“ uvedli inspektoři s tím, že v některých případech se dokonce stávalo, že úředníci schválili i platby za služby, které nakonec resort vůbec neobdržel. „Ministerstvo nevědělo, za co platí,“ píše se ve zprávě. V této souvislosti se v kontrolní zprávě uvádí, že nejméně čtrnáct milionů korun bylo vynaloženo neúčelně a nehospodárně.
Z pohledu transparentního financování byl debaklem projekt Chytrá karanténa. Resort zdravotnictví na ni vynaložil 387 milionů korun, 182 milionů korun dala do systému Národní agentura pro komunikační a informační technologie (NAKIT). Podle kontrolorů ale systém vznikal za vysoké míry improvizace. Stát následně za jeden trasovací hovor zaplatil až 435 korun. Přitom to mohlo být mnohem méně, což ostatně vyplývá ze srovnání nákladů za jeden hovor v čase.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
